Návrh stanoviska amerického nejvyššího soudu o zneplatnění legalizace potratů, který v noci na dnešek publikoval server Politico, je autentický, nepředstavuje však verdikt ani konečnou pozici kteréhokoli ze soudců. Uvádí to dnešní prohlášení nejvyšší soudní instance Spojených států. Její předseda John Roberts hovoří o závažném narušení důvěry uvnitř soudu a avizoval vyšetřování úniku výbušného dokumentu.
Web Politico jej publikoval s tím, že jde o návrh většinového stanoviska soudu, který sepsal soudce Samuel Alito a k němuž se připojili další čtyři členové devítimístného soudního senátu. Přijetí tohoto stanoviska by znamenalo zneplatnění precedenčního verdiktu z roku 1973, který ukotvil právo žen na potrat po celých USA. Soudci jej údajně připravili ve sporu kolem protipotratového zákona ve státě Mississippi, v němž se oficiální rozhodnutí očekává během léta.
"Včera (v pondělí) jistá zpravodajská organizace publikovala kopii návrhu stanoviska v probíhajícím případu. Soudci si návrhy stanovisek interně vyměňují běžně, jde o nedílnou součást důvěrné rozhodovací práce soudu. Jakkoli je dokument popsaný ve včerejším textu autentický, nepředstavuje verdikt soudu ani finální postoje kteréhokoli člena k otázkám v daném případě," uvádí tisková zpráva soudu.
Předseda Roberts označil vývoj za "ojedinělé a hrubé porušení důvěry" a za útok na nejvyšší soud. Příslušného pracovníka instituce prý pověřil zahájením vyšetřování s cílem zjistit, jak předběžné stanovisko uniklo do médií. Zároveň ujišťoval, že kauza neoslabí "integritu našich operací" a že práce soudu "nebude žádným způsobem ovlivněna".
Na únik stanoviska, spíše než na jeho obsah, se ve svých reakcích soustředili také představitelé Republikánské strany, která omezování přístupu k interrupcím podporuje. Lídr republikánů v Senátu Mitch McConnell například mluvil o "ohromujícím" prohřešku a "útoku na nezávislost nejvyššího soudu", přičemž bez důkazů obviňoval "radikální levici" ze stupňování tlaku na soudce. Vyzval soud i ministerstvo spravedlnosti, aby záležitost vyšetřily, a volal po trestním stíhání.
Politico uvádí, že v "moderních dějinách" nejvyšší americké soudní instance nikdy nedošlo ke zveřejnění návrhu rozhodnutí, zatímco daný případ stále běžel. List The Washington Post ovšem podotýká, že do médií unikl i verdikt z roku 1973, který brání americkým státům v zakazování potratů před dosažením životaschopnosti plodu. Časopis Time tehdy o přelomovém rozhodnutí informoval těsně před jeho oznámením.
Nový únik odsoudili i lídři republikánů ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy, Steve Scalise a Elise Stefaniková. "Modlíme se za rozhodnost našich soudců a za rozhodnutí, které ochrání naše nejzákladnější a nejcennější právo, právo na život," uvedli ve společném prohlášení. I McCarthy následně vznášel obvinění o "koordinované kampani s cílem zastrašovat" členy nejvyššího soudu.
Obsah uniklého dokumentu naopak ve své reakci zdůrazňovala republikánská senátorka Susan Collinsová, u níž odklony od stranické linie nejsou ničím neobvyklým. "Jestli tento vypuštěný návrh stanoviska představuje konečné rozhodnutí, bylo by to v naprostém nesouladu s tím, co soudce (Neil) Gorsuch a soudce (Brett) Kavanaugh říkali při svých (schvalovacích) slyšeních a při naších setkáních v mé kanceláři," uvedla.
Politico zveřejnil únik o hlasování soudců v pondělí a hned večer se konal před budovou amerického Nejvyššího soudu protest, který trval do ranních hodin. Podle The New York Times mezi účastníky panovalo rozhořčení i smutek. Někteří seděli tiše před řadou svíček, další provolávali nesouhlas.
Soudci se vyslovili k rozsudku v kauze známé jako Roeová versus Wade z roku 1973, který potraty zlegalizoval na federální úrovni.
"Roeová se od začátku ohromně mýlila,“ napsal podle Politico soudce Samuel Alito v prvním návrhu stanoviska z 10. února. "Domníváme se, že rozhodnutí Roeová versus Wade má být zrušeno. Přerušení těhotenství je hluboce morální věc. Ústava občanům jednotlivých států nezakazuje regulovat nebo zakázat interrupci. Nevyhnutelný závěr je, že právo na potrat není hluboce zakořeněno v historii a tradici národa," uvedl Alito s tím, že ústava toto právo žádný způsobem nechrání.
V případě, že se USA vrátí do situace před rokem 1973, budou o své legislativě k potratům rozhodovat jednotlivé státy. Podle NYT se očekává, že více než polovina států potraty povolí, avšak státy zejména na jihu a středozápadě je buď zakážou nebo dostupnost potratů ztíží. Ženy z těchto oblastí tak budou muset cestovat do států, kde se budou potraty provádět.
V soudu pro návrh podle Politico kromě Alita pro návrh hlasovali čtyři další soudci jmenovaní republikány – Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coneyová Barrettová. Tři soudci jmenovaní demokraty - Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová - podle Politico pracují na nejméně jednom nesouhlasném stanovisku. O tom, jak se nakonec vysloví předseda John Roberts, se zatím jenom spekuluje.
Šest z devíti soudců nejvyššího soudu jmenovali republikánští prezidenti, zbývající tři demokratičtí prezidenti. V soudu tak konzervativci převažují v poměru šesti ku třem. "Je možné, že od té doby (10. února) došlo k nějakým změnám," řekl stanici MSNBC reportér a spoluautor článku Josh Gerstein.
Návrh většinového stanoviska připravuje jeden ze soudců po úvodním hlasování, kterému předcházejí ústní argumenty. Někdy se stává, že mezi úvodním hlasováním a zveřejněním rozhodnutí některý ze soudců změní názor. Rozhodnutí je konečné až poté, co jej soud oficiálně zveřejní.
Pokud by se informace, které přinesl Politico, ukázaly být přesné, šlo by podle právníka Neala Katyala o historicky první významný únik informací z amerického nejvyššího soudu. Podle stanice CBS Roberts zřejmě nařídí, aby bylo zahájeno vyšetřování, do kterého bude zapojen Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Agentura AP ale připomenula, že z jednání soudu se rozhodnutí vynesla předčasně už dřív, například v roce 1973 David Beckwith, který pracoval pro časopis Time, informoval o výsledku případu Roeová versus Wade předtím, než soud rozhodnutí publikoval. Jelikož jde ale o týdeník, Beckwithovo odhalení bylo známo jen několik hodin před oficiálním zveřejněním.
Nejvyšší soud si v prosinci vyslechl ústní argumenty, které se týkají snahy státu Mississippi oživit zákaz potratů od 15. týdne těhotenství. Republikány podporovanou novelu předtím zablokovaly soudy nižší instance. Podle Politico se únorový návrh stanoviska nejvyššího soudu zřejmě týká tohoto případu.
Precedenční rozsudek Roeová versus Wade z roku 1973 uznal, že právo na soukromí plynoucí z ústavy Spojených států chrání možnost ženy ukončit těhotenství. Soud v tomto rozhodnutí, stejně jako u dalšího případu v roce 1992, uvedl, že jednotlivé státy nesmějí zakázat provádění potratů ve fázi těhotenství, kdy plod ještě není schopen přežít mimo dělohu. Ve druhém případu soud zároveň zakázal zákony, které nepřiměřeně komplikují přístup k potratům.
Podle NYT demokratičtí guvernéři nejméně 16 amerických států již uvedli, že v jejich státě budou potraty nadále legální. Je mezi nimi Nové Mexiko, Michigan nebo Severní Karolína. Kalifornský guvernér Gavin Newsom řekl, že navrhne úpravu, která "zakotví právo volby" do ústavy. "V otázce práva na potrat nemůžeme důvěřovat SCOTUS (nejvyššímu soudu), takže to uděláme sami," napsal Newsom na twitteru. Guvernérka státu New York Kathy Hochulová se v reakci na zprávu Politico nechala slyšet, že New York bude vždy garantovat právo na interrupci.
Na únik informací už reagovala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátní většiny Chuck Schumer. Oba demokraté ve společném prohlášení uvedli, že pokud je informace správná, "pak je nejvyšší soud na cestě k největšímu omezení práv za minulých 50 let".
Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) uvedl, že rozhodnutí "připraví polovinu národa o základní ústavní právo, jehož miliony žen požívaly 50 let".
V roce 2019 bylo podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA provedeno zhruba 630.000 interrupcí. Většina připadá na ženy ve věku 20 až 30 let. Velké počty potratů jsou evidovány také mezi černoškami, mezi kterými jich na 1000 žen ve věku 15 až 44 let připadá 27.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.