Srbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to dnes stejně jako v minulosti popřel.

Dokument, který je shrnutím reakcí evropských vlád na žádosti Ukrajiny o vojenský výcvik, "smrtící pomoc" nebo zbraně, je jedním z desítek tajných materiálů, které se v posledních týdnech objevily na internetu a které by mohly být nejzávažnějším únikem z amerických tajných služeb za poslední roky.

Zpráva s názvem "Evropa|Reakce na probíhající rusko-ukrajinský konflikt" uvádí ve formě tabulky "vyhodnocené postoje" 38 evropských vlád k žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc. Vyplývá z ní, že Srbsko odmítlo poskytnout výcvik ukrajinským silám, ale zavázalo se k zaslání "smrtící pomoci", nebo ji už poskytlo. Bylo v ní také uvedeno, že Srbsko má politickou vůli a vojenské schopnosti poskytnout Ukrajině zbraně v budoucnu.

Dokument je označen jako tajný a NOFORN, což zakazuje jeho šíření zahraničním zpravodajským službám a armádám. Je datován 2. března a opatřen razítkem americké kanceláře náčelníků štábů.

Agentura Reuters nemohla nezávisle ověřit pravost dokumentu. Pentagon na dotazy ohledně zmínky o Srbsku v dokumentu rovněž bezprostředně neodpověděl a již dříve odmítl jakýkoli komentář k uniklým dokumentům.

Srbský ministr obrany Miloš Vučević dnes informace Reuters popřel. "Více než desetkrát jsme dementovali tyto nepravdy a učiníme tak znovu. Srbsko neprodávalo ani nebude prodávat zbraně ukrajinské či ruské straně ani zemím v okolí tohoto konfliktu," řekl Vučević podle agentury Tanjug. Poznamenal, že "někdo" chce očividně destabilizovat Srbsko a vtáhnout ho proti jeho vůli do konfliktu. Ministr nicméně připustil, že vždy existuje možnost, že se zbraně dostanou do oblasti bojů pokoutným způsobem, srbský stát s tím ovšem v takovém případě nemá nic společného.

Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň však udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem. Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se ale přes nátlak Západu odmítl připojit k protiruským sankcím. Srbsko, které se prohlašuje za vojensky neutrální, má tradičně silný zbrojní průmysl a jeho zbraně se objevovaly ve většině současných či nedávných ozbrojených konfliktů na světě.

"Pokud je tento dokument pravdivý, buď ukazuje na Vučićovu dvojakost vůči Rusku, nebo je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby dodal Ukrajině zbraně," řekl Janusz Bugajski, expert na východní Evropu ze zahraničněpolitického institutu Jamestown Foundation.

Tabulka Pentagonu rozdělila odpovědi na žádosti Ukrajiny o pomoc do čtyř kategorií: země, které se zavázaly poskytnout výcvik a smrtící pomoc; země, které již poskytly výcvik, smrtící pomoc nebo obojí; země s vojenskými schopnostmi a země s politickou vůlí "poskytnout v budoucnu smrtící pomoc". Rakousko a Malta byly jediné dvě země s označením "Ne" ve všech čtyřech kategoriích.

Zveřejnění tabulky přichází jen zhruba měsíc poté, co proruský telegramový kanál informoval, že srbský výrobce zbraní v listopadu dodal Kyjevu střely ráže 122mm do raketometů Grad. Dokumenty obsahovaly seznam položek a osvědčení ukrajinské vlády o konečném uživateli. Již předtím některá srbská média informovala o tom, že srbské zbraně se dostávají přes prostředníky na Ukrajinu.

Moskva v březnu uvedla, že požádala Bělehrad o oficiální vysvětlení údajných dodávek. Srbský výrobce, společnost Krušik, popřel, že by Ukrajině poskytl rakety nebo jiné zbraně. Vučić označil tato obvinění za "notorickou lež". "Nevyvezli jsme žádné zbraně ani munici do Ruska ani na Ukrajinu," řekl během návštěvy Kataru 5. března.