Státy EU po Afghánistánu opět hovoří o vlastních jednotkách rychlé reakce

EU (Evropská Unie)
EU (Evropská Unie), foto: Pixabay
Pavel Dratva , ČTK 2. září 2021 20:42
Sdílej:

Země Evropské unie začaly v reakci na vývoj v Afghánistánu opět hovořit o vytvoření vlastních sil rychlého nasazení. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany se pro ně dnes vyslovil šéf unijní diplomacie Josep Borrell stejně jako zástupci některých vlád v čele s Německem.

Podle předsednického Slovinska ministři diskutovali o možnosti, že by do jednotek vysílaly své vojáky jen některé země, což by urychlilo jejich zapojení do akce. Projekt prosazovaný v minulosti zejména západoevropskými státy opakovaně ztroskotal zvláště na odporu zemí východního křídla unie, které s ohledem na Severoatlantickou alianci nechtějí zdvojovat vojenskou spolupráci.

Řada evropských politiků hovoří o tom, že rychlý odchod aliančních vojáků z Afghánistánu provázený okamžitým nástupem Tálibánu k moci by měl posloužit jako varování do budoucna. "Některé události urychlují historii, přinesou průlom a Afghánistán je podle mě takovým případem," prohlásil na úvod druhého dne neformálního ministerského jednání ve Slovinsku Borrell. "Potřeba silnější evropské obrany je nyní zřetelnější než kdy předtím," dodal.

Evropský blok se o vlastních vojenských jednotkách baví již od počátku století. Unie v roce 2007 vytvořila systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto jednotky však kvůli neshodám členských zemí nikdy nebyly nasazeny. Některé státy včetně Česka hovoří o zbytečných výdajích a zdůrazňují, že většina zemí EU je i členem NATO.

Podle zastánců silnější evropské obrany, mezi něž patří například i Německo a Francie, musí být ale unie schopna reagovat i bez koordinace se Spojenými státy, které jsou v alianci dominantní.

"Byli jsme závislí na Američanech a dnes z toho musíme vyvodit jasné důsledky," řekla novinářům německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Unie podle ní má dostatečné kapacity, aby dala dohromady vlastní jednotky. Klíčovou otázkou není zda, ale kdy a jakým způsobem to udělá, dodala německá ministryně po jednání.

EU začala již na jaře v rámci nové obranné strategie na nejbližší desetiletí zkoumat možnost, zda by získalo podporu všech členských zemí vytvoření pětitisícové brigády vojáků, které by evropský blok mohl nasazovat po celém světě. Nápad se však setkal se smíšeným ohlasem. Podle slovinského ministra obrany Mateje Tonina byl proto dnes ve hře návrh, aby do tohoto útvaru vysílaly vojáky jen země, které o to budou mít zájem. Pro nasazení sil, které by se mohly rozrůst až na čtyřnásobek původně navrhovaného počtu vojáků, by podle ministra mohla stačit běžná většina hlasů členských států evropského bloku.

Podle diplomatických zdrojů dnešní neformální jednání konkrétní závazek nepřineslo, státy by chtěly mít jasné obrysy společných sil hotové do jara a nápad převést do praxe během francouzského předsednictví EU v první polovině příštího roku. Diplomaté hovoří o tom, že šance na vznik unijních jednotek jsou nyní blíže realitě nejen v souvislosti s neúspěchem afghánské mise, ale i po odchodu Británie, která se ke společné unijní armádě stavěla skepticky.

Zvláště země východního křídla EU včetně Česka však i po dnešku zdůrazňují, že by potenciální evropské vojenské síly neměly kopírovat činnost NATO. Sedmadvacítka by podle nich mohla posilovat obrannou spolupráci i tím, že bude více využívat existující nástroje. "Je třeba stále rozvíjet Stálou strukturovanou spolupráci, Evropský obranný fond a jiné koordinační mechanismy," uvedl po jednání náměstek českého ministra obrany Jan Havránek, který ve Slovinsku zastupoval ČR. Zdůraznil, že Česko se chce soustředit na pokračování unijní obranné mise v západoafrickém Mali, kde by mohly armády zemí EU využít zkušenosti z Afghánistánu.

Stalo se
České celebrity
Agáta Hanychová

Skoro 30 let bylo všechno špatně. Agáta Hanychová si sype popel na hlavu

Agáta Hanychová se prezentovala velmi otevřenou zpovědí o vztahu k vlastnímu tělu. Fanouškům upřímně přiznala, že téměř třicet let dělala chyby, což si definitivně uvědomila až nedávno. Co všechno bylo špatně? 

České celebrity
Jiří Štěpnička

Jiří Štěpnička na místě posledního odpočinku. Tady si to sám vybral

Česko zhruba před měsícem zasáhla velmi smutná zpráva, když ve věku 79 let zemřel legendární herec Jiří Štěpnička. Lidé se s ním následně mohli rozloučit v Národním divadle, kde dlouhá léta působil. Kde nově najdou místo Štěpničkova posledního odpočinku? 

České celebrity
StarDance

Kdo opustí StarDance? Napětí je zpět, večer budeme znát odpověď

Pátý večer StarDance ovládl Vojtěch Dyk, který získal první desítku letošního ročníku a dál zůstává favoritem na celkové vítězství (1,95:1). Výrazně však v očích bookmakerů Fortuny posílila také Sara Sandeva. Přestože u poroty skončila předposlední, její kurz klesl z 3,40:1 na 2,40:1. V posledním kole se nevyřazovalo, takže v soutěži zůstává všech šest párů a do sobotního rozhodování promluví i hlasy diváků z předchozího týdne.

Počasí
Zima, ilustrační fotografie.

Horská předpověď počasí na víkend. Meteorologové řekli, jak bude

Právě začíná další listopadový víkend, který mnoho lidí využije k cestě na hory. Počasí tam má panovat více než příznivé, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zima je ale přece jen stále na čekané.