Státy EU po Afghánistánu opět hovoří o vlastních jednotkách rychlé reakce

Podle předsednického Slovinska ministři diskutovali o možnosti, že by do jednotek vysílaly své vojáky jen některé země, což by urychlilo jejich zapojení do akce. Projekt prosazovaný v minulosti zejména západoevropskými státy opakovaně ztroskotal zvláště na odporu zemí východního křídla unie, které s ohledem na Severoatlantickou alianci nechtějí zdvojovat vojenskou spolupráci.

Řada evropských politiků hovoří o tom, že rychlý odchod aliančních vojáků z Afghánistánu provázený okamžitým nástupem Tálibánu k moci by měl posloužit jako varování do budoucna. "Některé události urychlují historii, přinesou průlom a Afghánistán je podle mě takovým případem," prohlásil na úvod druhého dne neformálního ministerského jednání ve Slovinsku Borrell. "Potřeba silnější evropské obrany je nyní zřetelnější než kdy předtím," dodal.

Evropský blok se o vlastních vojenských jednotkách baví již od počátku století. Unie v roce 2007 vytvořila systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto jednotky však kvůli neshodám členských zemí nikdy nebyly nasazeny. Některé státy včetně Česka hovoří o zbytečných výdajích a zdůrazňují, že většina zemí EU je i členem NATO.

Podle zastánců silnější evropské obrany, mezi něž patří například i Německo a Francie, musí být ale unie schopna reagovat i bez koordinace se Spojenými státy, které jsou v alianci dominantní.

"Byli jsme závislí na Američanech a dnes z toho musíme vyvodit jasné důsledky," řekla novinářům německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Unie podle ní má dostatečné kapacity, aby dala dohromady vlastní jednotky. Klíčovou otázkou není zda, ale kdy a jakým způsobem to udělá, dodala německá ministryně po jednání.

EU začala již na jaře v rámci nové obranné strategie na nejbližší desetiletí zkoumat možnost, zda by získalo podporu všech členských zemí vytvoření pětitisícové brigády vojáků, které by evropský blok mohl nasazovat po celém světě. Nápad se však setkal se smíšeným ohlasem. Podle slovinského ministra obrany Mateje Tonina byl proto dnes ve hře návrh, aby do tohoto útvaru vysílaly vojáky jen země, které o to budou mít zájem. Pro nasazení sil, které by se mohly rozrůst až na čtyřnásobek původně navrhovaného počtu vojáků, by podle ministra mohla stačit běžná většina hlasů členských států evropského bloku.

Podle diplomatických zdrojů dnešní neformální jednání konkrétní závazek nepřineslo, státy by chtěly mít jasné obrysy společných sil hotové do jara a nápad převést do praxe během francouzského předsednictví EU v první polovině příštího roku. Diplomaté hovoří o tom, že šance na vznik unijních jednotek jsou nyní blíže realitě nejen v souvislosti s neúspěchem afghánské mise, ale i po odchodu Británie, která se ke společné unijní armádě stavěla skepticky.

Zvláště země východního křídla EU včetně Česka však i po dnešku zdůrazňují, že by potenciální evropské vojenské síly neměly kopírovat činnost NATO. Sedmadvacítka by podle nich mohla posilovat obrannou spolupráci i tím, že bude více využívat existující nástroje. "Je třeba stále rozvíjet Stálou strukturovanou spolupráci, Evropský obranný fond a jiné koordinační mechanismy," uvedl po jednání náměstek českého ministra obrany Jan Havránek, který ve Slovinsku zastupoval ČR. Zdůraznil, že Česko se chce soustředit na pokračování unijní obranné mise v západoafrickém Mali, kde by mohly armády zemí EU využít zkušenosti z Afghánistánu.