Státy Evropské unie se shodly na společných principech minimální mzdy

Norma nepočítá se zavedením jednotné úrovně minimální mzdy pro celou unii, stanovuje ale postup, jak by země měly dospět k její dostatečné výši. Jejím cílem je také posílit kolektivní vyjednávání zaměstnanců se zaměstnavateli.

Ministři se kromě toho shodli i na společném přístupu k návrhu pravidel, jejichž cílem je snížení platových rozdílů mezi muži a ženami. O definitivním znění obou norem budou v příštích měsících vyjednávat zástupci států s Evropským parlamentem.

Sedmadvacítka se snaží sladit pravidla pro nejnižší výdělky, neboť jsou v unijních zemích velmi odlišná a v řadě států podle Evropské komise nereagují na vývoj cen a dalších hospodářských ukazatelů.

"Práce by se měla vyplatit. Nemůžeme dopustit, aby lidé dávající do své práce veškerou energii žili přesto v chudobě a nedosáhli na slušné životní podmínky," prohlásil po jednání slovinský ministr práce a sociálních věcí Janez Cigler Kralj, jehož země v současnosti EU předsedá, a vedla proto vyjednávání mezi všemi členskými státy.

Ta nebyla jednoduchá, neboť skupina především skandinávských zemí nemá stanovenou úroveň minimální mzdy a sází na propracovaný systém kolektivního vyjednávání. Nechtěly proto kývnout na žádná závazná pravidla spojená s nejnižší mzdovou hladinou.

Konečný kompromis požaduje po státech, které mají definovánu výši minimální mzdy, aby její výši pravidelně upravovaly podle pevných a jasných kritérií. Tento požadavek se týká 21 zemí EU včetně Česka

"Určitě nejde o nějakou revoluci, je to spíše o úpravě parametrů a o tom, aby každý stát měl nějaká pravidla, ať již na úrovni kolektivního vyjednávání nebo na úrovni nějaké zákonné úpravy," řekla po jednání náměstkyně české ministryně práce a sociálních věcí Martina Štěpánková. Podle ní má směrnice zajistit větší předvídatelnost růstu minimálních mezd a pro Česko patrně nebude znamenat nutnost významných zásahů do existujících pravidel.

Států, které zákonem definovanou minimální mzdu nemají, se bude více týkat další závazné pravidlo stanovující, že pokud nebudou kolektivní vyjednávání o mzdách zahrnovat alespoň 70 procent ze všech zaměstnanců, bude muset země připravit plán jak situaci zlepšit. V tomto bodě je hlavní rozdíl mezi návrhy schválenými státy a europoslanci, kteří požadují práh zvýšit na 80 procent zaměstnanců. Státy by měly pravidelně o výši minimálních mezd či podmínkách kolektivního vyjednávání informovat Evropskou komisi, která je může vyzvat k odstranění případných nedostatků.

"Je to jasný vzkaz, že by se pravidla měla sjednocovat a vést ke zvyšování minimálních výdělků," reagoval dnes eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit na slova některých kritiků, že návrh nepřináší žádnou závaznou výši minimálních mezd.

Zástupci unijních vlád se dnes shodli také na společném přístupu ke směrnici o platové transparentnosti, která má přispět k odstranění nerovnosti v odměňování mužů a žen za stejnou práci. Zaměstnanci díky ní získají možnost zjistit informace o kritériích, na jejichž základě stanovuje zaměstnavatel jejich plat či mzdu. Dozvědí se také, jaká je průměrná výše výdělku mužů a žen za stejnou práci, jakou vykonávají oni. Firmy či instituce od 250 zaměstnanců budou muset každoročně zveřejňovat údaje o rozdílech ve výdělcích mužů a žen.

Konečnou podobu obou norem by měly státy s europoslanci dohodnout v příštích měsících během francouzského předsednictví EU. Není však vyloučeno, že se v případě neshod vyjednávání protáhne až do následujícího českého předsednictví, které začíná v červenci.