Švédové objevili čtvrtý únik plynu v plynovodech Nord Stream

Podle EU i evropských politiků jsou za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo. Rusko odmítá, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňuje Spojené státy.

Jak dnes uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, k únikům došlo ve výlučné ekonomické zóně Dánska a Švédska, které prý podle ní spadají pod kontrolu amerických zpravodajských služeb. "Pokud jde o to, co se stalo... šíří se zprávy, že šlo o údajně neutrální vody. Jde ale o výlučné ekonomické zóny Dánska a Švédska, země velmi navázané na NATO, které jsou plné amerických zbraní a ty jsou plně pod kontrolou amerických tajných služeb," řekla Zacharovová v pořadu známého prokremelského moderátora Vladimira Solovjova.

Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Skandinávští seismologové informovali, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy, jeden slabší a druhý silnější. Exploze potvrdily i seismologové v Dánsku, Finsku a Norsku.

Plyn uniká ve velkém množství na různých místech poblíž dánského ostrova Bornholm, podle agentury AP jde o mezinárodní vody, dvě místa se nacházejí poblíž Dánska a dvě poblíž Švédska.

I podle dánské předsedkyně vlády Mette Frederiksenové jsou úniky v plynovodech následkem "úmyslné akce". Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost otvorů v poškozených plynovodech, které jsou 70 až 80 metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva.

Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Rusko však dodávky tímto potrubím nedávno zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy.

Nord Stream 2 měl zdvojnásobit objem přepravovaného plynu z Ruska do Německa. Jeho zprovoznění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.