V programu aktuálního plenárního zasedání maďarského parlamentu není zařazeno schvalování vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Pro server atv.hu to uvedlo tiskové oddělení zákonodárného sboru. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přitom očekává přijetí Švédska do aliance během schůzky ministrů zahraničních věcí 28. a 29. listopadu.
Sestavování programu dalších schůzí je v kompetenci poslaneckého předsednictva, přičemž v případě neexistence konsensu rozhoduje předseda parlamentu, píše se podle TASR v tiskovém prohlášení.
"Maďarský parlament je suverénní a postupuje podle vlastního harmonogramu, " uvedlo pro server v souvislosti s tureckým krokem směřujícím k ratifikaci přijetí Švédska do NATO tiskové oddělení předsedy parlamentní frakce vládní strany Fidesz Mátého Kocsise.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó, který z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) iniciovala v úterý svolání mimořádné schůze poslaneckého předsednictva Národního shromáždění v zájmu urychlení ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Švédsko proto letos přijalo nový protiteroristický zákon. Turecký prezident následně v červenci oznámil, že nemá další výhrady vůči vstupu Švédska do NATO. Turecká prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl v pondělí podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. Termín hlasování tureckého parlamentu o členství Švédska ale není znám.
Vláda premiéra Viktora Orbána od léta loňského roku oficiálně podporuje vstup Švédska, přičemž příslušný návrh zákona předložil kabinet před 15 měsíci, ale poslanecká skupina vládní strany Fidesz se staví stále radikálněji proti schválení takového kroku.
Orbán v parlamentu 25. září prohlásil, že neexistují žádné naléhavé okolnosti, které by nyní nutily Maďarsko ratifikovat vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Podotkl, že vládnoucí strana Fidesz má problémy se švédským dokumentárním filmem z roku 2019, který zpochybňuje demokracii v Maďarsku.
"Pokud ve státních školách (ve Švédsku) vyučují to, co vidíme o Maďarsku v předmětném filmu, pak jde o to, že tento problém povyšuje státního politika na úroveň mezinárodní politiky, a to nebudeme akceptovat," uvedl Orbán.
Následně se zeptal, zda členství Švédska v NATO naléhavé. "Bezpečnost Švédska nic neohrožuje. Se Švédskem nemáme žádné vojenské vztahy, které by nás tlačily. Ponechat si Gripeny (švédská bojová letadla) je zajímavá otázka, ale pravdou je, že na stole je dalších minimálně deset nabídek," uveld.
Podle něj nyní neexistuje žádný strategický prvek švédsko-maďarských vztahů, který by byl poškozen, kdyby Maďarsko před ratifikací vstupu Švédska do NATO trvalo na tom, aby Stockholm prokázal vůči Budapešti respekt.
Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.
Nastává čas letních dovolených, kdy spousta lidí vyráží do zahraničí. Několik českých občanů nezapomene na letošní cestu do Egypta. Stali se totiž účastníky nehody autobusu a utrpěli zranění. Někteří z cestujících dokonce museli do nemocnice.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i před začátkem letních prázdnin. Radostnou novinkou se v úterý pochlubila Barbora Pleva Mottlová. S manželem Davidem originálním způsobem oznámila, že čeká miminko.
Tereza Kerndlová připravila klip k další písni ze svého alba Diamanty. Black mlíko je průletem jejím životem, vzpomínkou na zásadní momenty, které ovlivnily její cestu.
Česko zasáhnou další bouřky. Podle ČHMÚ.cz hrozí zejména ve čtvrtek, objevit se ale mohou i v pátek.
Herec Brad Pitt se na prahu svých 61 let podělil o nelehké období svého života. V nejnovější epizodě podcastu Armchair Expert, který moderuje herec Dax Shepard, Pitt upřímně promluvil o své cestě ke střízlivosti, účasti na setkáních Anonymních alkoholiků a těžkých chvílích po rozchodu s Angelinou Jolie.
Herecký pár Hugh Jackman a Deborra-lee Furness se po téměř třiceti letech rozloučil i formálně. Podle soudních záznamů ze státu New York byl jejich rozvod oficiálně zapsán 12. června a zveřejněn o několik dní později, 23. června. Stav případu je nyní označen jako uzavřený.
Princ Harry a jeho manželka Meghan sice už nejsou členy královské rodiny, ale její hlava, tedy král Karel III., je zatím nepřipravila o tituly. Dvojice se tak stále může hlásit k jednomu z anglických hrabství, přestože místní si to opravdu nepřejí. A někteří se to nebojí dát najevo.
Jiřina Bohdalová by podle dostupných informací měla být už od neděle v domácím léčení po operaci srdce, kterou v uplynulých dnech podstoupila. Kromě fanoušků potěšil fakt, že všechno dobře dopadlo, i její přátele. Ozval se například exprezident Miloš Zeman.
Do Česka se již ve středu opět vrátí tropické počasí. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která se však týká jediného kraje v republice. Teploty tam zítra vyšplhají až na 33 °C.
Dnešní datum 24. června je naprosto neodmyslitelně spjaté s jednou z legend naší popmusic. Právě dnes slaví Helena Vondráčková osmasedmdesáté narozeniny. Jak prozradila, první přání obdržela již o uplynulém víkendu během vystoupení na Slovensku.
Strach si na televizi Prima dělali o kolegu Karla Kašáka. Moderátor a reportér se dokonce ocitl v policejní databázi hledaných osob. Sedmatřicetiletého Kašáka pohřešovala jeho přítelkyně, která od neděle neměla o partnerovi žádné zprávy. Podle posledních informací už se pohřešovaného muže podařilo najít.
V úterý dopoledne došlo k prudké eskalaci napětí mezi Izraelem a Íránem, jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o příměří. Izraelský ministr obrany Israel Katz obvinil Teherán z porušení klidu zbraní a vydal pokyn armádě k „intenzivním úderům na cíle režimu v srdci Teheránu“.