Světu dochází čas. Musí sehnat bilion dolarů ročně, než nastoupí Trump

Varoval, že pokud by se jednání přesunula do příštího roku, pravděpodobnost úspěchu by výrazně klesla, zejména v případě návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Flasbarth upozornil na rostoucí světové krize, včetně války a ústupu solidarity mezi zeměmi. Odchod argentinské delegace ze summitu označil za signál těžších časů, které by mohly ohrozit globální pokrok v oblasti klimatu. „Odklad rozhodnutí na příští rok by byl chybou,“ řekl Flasbarth.

Jedním z hlavních bodů jednání je otázka, kolik finančních prostředků budou bohaté země ochotny přispět rozvojovým zemím na snižování emisí a přizpůsobení se důsledkům změny klimatu.

Chudší státy požadují nejméně 1 bilion dolarů ročně, přičemž studie ekonomů naznačuje, že přibližně 500 miliard dolarů by mělo pocházet ze soukromého sektoru a dalších 250 miliard dolarů z multilaterálních rozvojových bank.

Jednání provázejí spory ohledně vlivu fosilních paliv. Ázerbájdžán, hostitelská země summitu, je silně závislý na vývozu ropy a zemního plynu, což vyvolává kritiku. Skupina klimatických expertů, včetně bývalého generálního tajemníka OSN, vyzvala k reformám procesu COP, který podle nich umožňuje přílišný vliv fosilních lobby.

Další spornou otázkou je role Číny, která je největším světovým emitentem uhlíku. Zatímco Čína slíbila pokračovat v pomoci chudším zemím, Flasbarth vyzval Peking k větší transparentnosti ohledně poskytované pomoci. Podle něj by měla Čína zveřejňovat informace o svých aktivitách prostřednictvím neutrálního orgánu, například OSN.

Flasbarth vyjádřil důvěru, že Německo i přes svou současnou politickou krizi splní své závazky vůči klimatickému financování. Připomněl, že i příští vláda, bez ohledu na její složení, bude pokračovat ve zvyšování příspěvků.

Navzdory výzvám Flasbarth zůstává optimistický ohledně výsledků jednání. „Vidím pozitivní signály,“ řekl s tím, že jednání o financování jsou vždy obtížná, protože se týkají rozdělení ekonomických zdrojů.