Švýcarsko zůstává neutrální, stojí o větší spolupráci s NATO a EU

Užší spolupráce s NATO a EU by podle dokumentu znamenala "zvýšenou účast na vojenských cvičeních, rozšíření schopnosti vojenské spolupráce, intenzivnější partnerství s NATO a účast (švýcarské) armády v oddílech EU pro záchranné a evakuační akce".

Letošní zpráva reaguje na změny po ruském útoku na Ukrajinu. Moskva podle dokumentu svou válkou zničila mezinárodní řád v Evropě založený na mezinárodních pravidlech. Své obranné kapacity a schopnost vést konvenční válku tak posilují prakticky všechny evropské země, uvádí vládní zpráva.

"Švýcarsko musí být schopné se v co nejširší míře ubránit," uvedla ministryně obrany Viola Amherdová. Podle ní švýcarská armáda potřebuje modernizaci. Chybí jí například moderní protitankové zbraně. Posílit by také měla zásoby munice a vojenského vybavení, aby země byla schopná čelit déle trvajícím bojům.

Podle deníku La Tribune de Genève je dokument porážkou ministra zahraničí Ignazia Cassise. Ten chtěl prosadit nový koncept "kooperativní neutrality", která v záměrech šéfa švýcarské diplomacie měla umožnit Švýcarsku větší mezinárodní spolupráci například ve vojenské oblasti. Vláda se místo toho znovu přihlásila ke konceptu, který platí od roku 1993 a zaručuje alpské zemi "dostatečný manévrovací prostor", aby mohla reagovat na dění v Evropě.

Tím, že Švýcarsko zavedlo některé sankce proti Rusku dříve schválené Evropskou unií, neporušilo svou neutralitu, stojí ve zprávě. Jiného názoru je ale Moskva, která již dříve uvedla, že Bern ztratil zavedením sankcí v jejích očích neutrální status. Z tohoto důvodu ruská diplomacie nedovolila Švýcarsku, aby v Moskvě zastupovalo Ukrajinu a vykonávalo takzvaný mandát ochranné mocnosti, se kterým počítá Ženevská úmluva při válečném konfliktu mezi státy.

Po ruském útoku na Ukrajinu přehodnotily svou politiku neúčasti ve vojenských blocích Švédsko a Finsko. Obě severské země podaly přihlášku do NATO, o které nyní jednají parlamenty členských zemí.