Elektronické dálniční známky jsou ve srovnání s původním systémem papírových vinět efektivní a hospodárné, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zavedení elektronických známek podle jeho zjištění snížilo roční náklady v průměru o 120 milionů korun. Optimálního stavu však ministerstvo dopravy podle kontrolorů nedosáhlo, chybí zejména automatizovaná výměna dat s registrem silničních vozidel. Podle úřadů je její spuštění naplánováno na letošní rok.
Prodej elektronických kuponů začal 1. prosince 2020. Od ledna 2018 do dubna 2022 vynaložily ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na elektronické dálniční známky 329 milionů korun, uvádí NKÚ. V prvních 13 měsících provozu nového systému bylo prodáno 6,1 milionu kusů e-známek za 5,47 miliardy korun.
Průměrná roční nákladovost systému je podle kontrolorů 3,61 procenta. SFDI tak na e-známku za 1500 korun vynakládá zhruba 54 korun, zatímco na klasickou dálniční známku vydával za rok 76 korun. "Kontroloři došli k závěru, že e-známka je ve srovnání s původním systémem dálničních známek efektivní a hospodárná," uvedl NKÚ v tiskové zprávě. Zavedení elektronických známek podle něj snížilo roční náklady v průměru o 120 milionů Kč.
Optimálního stavu však zatím ministerstvo, fond dopravy a státní podnik CENDIS nedosáhly, upozornil NKÚ. Z šesti plánovaných napojení informačního systému elektronických dálničních známek na další informační systémy uskutečnil SFDI pouze tři. Chybí zejména automatizovaná výměna dat s registrem silničních vozidel. Proto například ověření, zda je vozidlo osvobozeno od úhrady dálničního poplatku, musí dělat zaměstnanci ručně. Systém také neumí sám vyhodnotit, zda má auto nárok na sníženou cenu známky, určenou pro vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem.
Nefunguje ani automatické vyhodnocování přestupku v případě, že vozidlo nemá zaplacenou známku. Kamerový systém na mýtných branách sice shromažďuje údaje o průjezdech vozidel, ale nezaplacení, a tedy spáchání přestupku, zjišťuje policie nebo Celní správa až po zastavení vozidla, upozorňuje NKÚ. Podle současné právní úpravy totiž odpovědnost za tento přestupek nemá provozovatel vozidla, ale jeho řidič. Ministerstvo zapracování automatizovaného vyhodnocení přestupků do právních předpisů nezávazně odložilo, uvedli kontroloři.
Ministerstvo dopravy, SFDI a firma CENDIS v reakci na zjištění NKÚ uvedly, že při zavádění elektronické dálniční známky před dvěma lety nebylo napojení na registr vozidel reálné. Zavedeno by ale mělo být v letošním roce. Zákazník bude díky němu při nákupu kuponu upozorněn na zadání chybné registrační značky auta. Rovněž bude možné kontrolovat pohon vozidla a skutečnost, zda má vozidlo nárok na sníženou cenu známky.
"Co se týká automatického vyhodnocování a vymáhání přestupku, lze plně souhlasit s konstatováním, že není možné, a to z důvodu stávající platné legislativy," uvedlo ve společné tiskové zprávě ministerstvo dopravy, SFDI a CENDIS. Otázka, zda má systém elektronických známek obsahovat automatické vyhodnocování přestupků, je podle nich stále otevřená.
Ceny dálničních známek jsou stejné už přes deset let. Roční stojí 1500 korun, třicetidenní 440 korun a desetidenní 310 korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v polovině února uvedl, že jejich cena stoupne. Podle něj je to nezbytné pro další investice. O kolik známky zdraží a kdy, zatím není jasné, Kupka v minulosti připustil možnost každoročního zdražování o inflaci. Spolu s tím resort připravuje také vznik jednodenní dálniční známky.
Velké věci se loni děly i v osobním životě Veroniky Žilkové. I když v jeden okamžik říkala, že už po svém boku žádného chlapa nechce, nakonec se dala dohromady se scénáristou Ivanem Hubačem. Nyní si tohle rozhodnutí pochvaluje.
Britská zpěvačka Jesy Nelson, bývalá členka dívčí skupiny Little Mix, šokovala své příznivce bolestivou zprávou. Její osmiměsíční dcery, dvojčata Ocean Jade a Story Monroe, trpí vzácným a velmi vážným genetickým onemocněním – spinální svalovou atrofií (SMA) prvního typu. Tato diagnóza znamená, že holčičky přicházejí o svalovou hmotu a podle lékařů existuje vysoké riziko, že nikdy nebudou moci chodit.
Česko se připravuje na první vlnu extrémních mrazů letošního roku. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal oficiální výstrahu před silným mrazem, která vstupuje v platnost v noci na pondělí 5. ledna 2026 a potrvá minimálně do čtvrtečního rána 8. ledna.
Francouzská i světová kultura se na sklonku roku rozloučila s jednou ze svých největších ikon. Brigitte Bardot zemřela v neděli 28. prosince 2025 ve věku 91 let. Herečka, která v 50. a 60. letech minulého století redefinovala pojetí ženské svobody a sexuality, odešla pokojně ve své milované vile La Madrague v Saint-Tropez. Její úmrtí oznámila Nadace Brigitte Bardotové, které zasvětila druhou polovinu svého života.
Vévodkyně Meghan by podle královských expertů mohla brzy přehodnotit svůj odmítavý postoj k návštěvám Velké Británie. Hlavním důvodem je aktuální posun v otázce bezpečnosti prince Harryho, která byla dosud největším trnem v oku manželského páru. Podle autora královských biografií Duncana Larcomba byla chybějící ochrana pro Meghan spíše „vhodnou výmluvou“, proč se britským ostrovům vyhýbat, což by se nyní mohlo změnit.
Houslista Brian King Joseph, známý jako finalista soutěže „Amerika má talent“, rozvířil vody showbyznysu žalobou na hollywoodskou hvězdu Willa Smitha (57). Ještě před samotným podáním žaloby sdílel pětatřicetiletý hudebník na sociálních sítích tajuplný vzkaz, ve kterém naznačil, že se během spolupráce s jednou z největších ikon průmyslu „staly určité věci“. Joseph ve videu uvedl, že byl původně nadšený z příležitosti vystupovat na velkém světovém turné, ale realita se brzy změnila v noční můru.
Vztahy prince Harryho a Meghan Markle s jejich nejbližšími spolupracovníky se opět ocitly pod drobnohledem. Během krátké doby oznámili odchod dva klíčoví lidé z jejich týmu, což u královských expertů vyvolalo vlnu spekulací. Podle odbornice Jennie Bond působí reakce vévodů na tyto ztráty nezvykle „chladně“, což nahrává dohadům o narušených profesionálních vazbách uvnitř jejich kalifornského sídla.
Princezna Kate v průběhu roku 2025 výrazně rozšířila svou dlouhodobou misi zaměřenou na rozvoj raného dětství a propojila ji se světem velkého byznysu. Podle akademiků a odborníků, kteří s ní v posledních měsících spolupracovali, se princezna z Walesu vrátila k pracovním povinnostem s obrovskou energií a motivací posunout svůj projekt do další fáze. Oceňována je především za svou odbornost a hluboký vhled do problematiky, který projevila i během náročného období své rekonvalescence po léčbě rakoviny.
Angelina Jolie se připravuje na zásadní životní změnu. Hollywoodská hvězda se rozhodla opustit Los Angeles a prodat své historické sídlo v hodnotě 25 milionů dolarů, které obývala od roku 2016. Podle zdrojů z jejího okolí už padesátiletá herečka a humanitární pracovnice potají provází potenciální kupce po rozlehlém panství Cecila B. DeMilla. Její další kroky pravděpodobně povedou mimo Spojené státy, kde hledá více soukromí a klidu od neustálého mediálního tlaku.
Britský princ Harry se již nevrátí do charitativní organizace Sentebale, kterou v roce 2006 spoluzaložil na počest své matky, princezny Diany. Podle zdrojů blízkých charitě jsou naděje na jeho návrat definitivně uhašeny. Celá organizace je totiž po měsících veřejných sporů, rezignací a propouštění natolik poškozena, že ji vnitřní zdroje označují za příliš zdiskreditovanou pro další spolupráci s vévodou ze Sussexu.
Britskou královskou rodinu čeká v nadcházejícím roce zásadní milník. Princ George, který se v červenci 2026 stane teenagerem, opustí svou dosavadní školu Lambrook v Berkshire. Od září pak jako student devátého ročníku (Year 9) nastoupí do prestižní střední školy, což pro budoucího krále i jeho rodiče znamená začátek zcela nové životní etapy.
Hollywoodská hvězda a dlouholetá humanitární aktivistka Angelina Jolie v pátek navštívila egyptskou stranu hraničního přechodu Rafáh. Herečka se na místě setkala s dobrovolníky Červeného půlměsíce a řidiči nákladních vozů, kteří zajišťují dodávky životně důležité pomoci do Pásma Gazy. Během své návštěvy se Jolie zajímala o aktuální podmínky pro transport raněných Palestinců do Egypta a o logistické překážky, které brání plynulému toku humanitárních zásob do zdevastované oblasti.