Tchaj-wan se odmítl sklonit před Čínou, té se to nelíbí

Čínský prezident Si Ťin-pching v sobotu u příležitosti 110. výročí revoluce přislíbil "mírové znovusjednocení" s Tchaj-wanem. Oproti některým svým minulým proslovům ale přímo nepohrozil použitím síly vůči Tchaj-peji.

"Nikdo by neměl podléhat iluzím, že nátlak donutí Tchajwance, aby se sklonili," řekla dnes tchajwanská prezidentka. "Cesta, kterou nám Čína vytyčila, nenabízí 23 milionům Tchajwanců svobodný a demokratický způsob života ani suverenitu," zdůraznila.

Tchajwanská prezidentská kancelář v reakci na Si Ťin-pchingovo vystoupení už v sobotu uvedla, že budoucnost ostrova spočívá jen v rukou jeho lidu a že většina veřejnosti jasně odmítá model "jedné země, dvou systémů", který prosazuje Peking.

V posledních dnech panuje mezi Čínou a Tchaj-wanem zvýšené napětí. Na začátku měsíce čínská armáda čtyři dny po sobě vysílala k tchajwanskému pobřeží vojenská letadla a tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng ve středu mluvil o nejhorší situaci za posledních 40 let. Ostrov ležící na jihovýchod od Číny se ocitá pod rostoucím tlakem, aby uznal nadřazenost Pekingu, Tchaj-pej to však odmítá.

Tchaj-wan se vydal vlastní cestou v roce 1949, když se v Číně ujímali moci komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Peking ostrov považuje za součást svého území a hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho samostatnosti. Tchaj-wan nicméně už více než 70 let funguje de facto nezávisle a má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Většina zemí včetně České republiky ale Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává.