Téměř devět z deseti lidí v Česku podporuje humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a pomoc válečným uprchlíkům. Zároveň ale 60 procent považuje podporu uprchlíkům za příliš štědrou a domnívá se, že na ni doplatí Češi. Tři čtvrtiny lidí vnímají jako hlavního viníka války Rusko, téměř polovina ji chápe i jako boj za ČR.
Šest z deseti Čechů si myslí, že dodávky zbraní Ukrajině jsou pro Česko nebezpečné, protože ho zatahují do války. Vyplývá to z dubnového průzkumu, jehož výsledky dnes ČTK poskytla agentura Focus.
Humanitární pomoc Ukrajině podporuje 88 procent lidí v Česku, pomoc válečným uprchlíkům 84 procent. "Více než polovina respondentů deklarovala především ochotu pomoci materiálně a finančně," uvedli autoři průzkumu. Ubytovat a zaměstnat ukrajinské uprchlíky je připraveno 11 procent lidí. Mezi 60 procenty těch, kteří považují podporu uprchlíkům za příliš štědrou, jsou nadprůměrně zastoupení lidé se základním vzděláním a muži.
Podobně hlavně muži a pak také nejstarší účastníci průzkumu jsou mezi 59 procenty těch, podle kterých dodávky zbraní Ukrajině zatahují ČR do války. S přímým vojenským zásahem proti Rusku souhlasí zhruba čtvrtina lidí, téměř dvě třetiny podporují sankce vůči Rusku a 60 procent je pro jeho vyloučení z Rady bezpečnosti OSN.
S ruskou invazí na Ukrajinu nesouhlasí 81 procent lidí v Česku, souhlas naproti tomu vyjádřila desetina. Rusko je hlavním viníkem války podle 74 procent dotázaných, naopak 19 procent viní z vypuknutí války USA. "Tato část respondentů vnímá Ukrajinu jako nástroj politiky Spojených států, a de facto přejímá dominantní ruský narativ, který maskuje vlastní agresi na Ukrajině," uvedl Focus.
Čtyři z deseti Čechů si myslí, že válka nebude mít vítěze, po desetině očekává naprosté vítězství Ruska, nebo Ukrajiny. Útok Ruska na další země a to, že na Ukrajině použije zbraně hromadného ničení, předpokládají shodně téměř dvě pětiny lidí. "Útok Ruska na ČR očekává 28 procent respondentů, vypuknutí třetí světové války 26 procent," uvedli autoři průzkumu.
Se zpravodajstvím o válce na Ukrajině je spokojeno 44 procent lidí, nadprůměrně hlavně vysoce kvalifikovaní pracovníci, manažeři a vysokoškoláci. Nespokojeno je naopak 31 procent a pro tuto skupinu je charakteristický proruský sentiment, uvedl Focus.
Třicet procent lidí uvedlo, že se nesetkali s žádnými dezinformacemi o válce na Ukrajině. Více než čtvrtina si myslí, že český premiér Petr Fiala (ODS) nenavštívil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě a považuje zpravodajství o této události za propagandu.
Focus se v průzkumu mezi 26. březnem a 11. dubnem dotazoval 1023 lidí starších 18 let.
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Policejní potápěči ve čtvrtek vyzvedli lidské tělo z jezera Most, kde se v létě ztratili dva lidé, přičemž jen jednoho se podařilo najít při prvotní pátrací akci. Až expertiza potvrdí, zda nalezenou osobou je stále pohřešovaný člověk.
Nová kniha o princezně Dianě z dílny jejího bratra Charlese Spencera přitahuje pozornost již krátce před vydáním. Na uveřejněné útržky už reagoval Buckinghamský palác. Nyní hrozí, že celý text spatří světlo světa ještě dříve, než knihu vyskladní obchody do regálů.
Podzimní počasí se stále pevněji ujímá otěží, o čemž se přesvědčíme i ve zbytku tohoto týdne. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden ale přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Kdo bude moderovat StarDance v příštím roce, kdy už Česká televize nemůže počítat s Markem Ebenem a Terezou Kostkovou? To je ožehavá otázka, kterou se od pondělí zabývají také bookmakeři. Na jejich seznamech figurují mnohá zajímavá jména.
Felix Slováček se stále vyrovnává s loňskou událostí, kterou nechce zažít nikdo, kdo se dočká potomka. Milované dceři v posledních měsících chodí pravidelně na hrob. Jak jeho návštěvy vypadají?
Monika Absolonová se v předchozím průběhu letošního roku podrobila jisté operaci, což je i po několika měsících stále patrné. Oblíbená zpěvačka si z toho však velkou hlavu nedělá.
Agáta Hanychová je známá především jako influencerka, ale ona vnímá sebe sama zejména jako maminku. Důkazem je nejnovější rodinná fotka, kterou nicméně musela cenzurovat. Doplnila ji však slovy, která mluví za všechno.
Nova se v příštím roce chystá vrátit na televizní obrazovky oblíbenou kuchařskou show MasterChef. Její comeback budou doprovázet výrazné personální změny. Dotknou se i známého šéfkuchaře a porotce Jana Punčocháře.
Charlotte Gottová je jedním z nominovaných interpretů, kteří se letos mohou stát objevem roku v rámci Českého slavíka. O vítězi rozhodnou fanoušci, jimž talentovaná dcera Karla Gotta už poslala vzkaz, v němž prozradila, co na nominaci říká.
Oslavy letošních sedmdesátin Štefana Margity nadále pokračují. Proč by ne, když se vždy najdou lidé, kteří přijdou slavnému opernímu pěvci, jehož proslavilo i dlouholeté manželství se zpěvačkou Hanou Zagorovou, pogratulovat.
Britský král Karel III. podal pomocnou ruku princi Harrymu před dalším ročníkem speciálních sportovních her Invictus Games. Jedna z afrických zemí totiž váhala nad svou účastí, ale nakonec ji potvrdila poté, co se ujistila o tom, jaké je stanovisko britského panovníka.
Po celé Evropské unii už se pátrá po osmatřicetileté ženě z Frýdku-Místku, která se pohřešuje již od začátku tohoto měsíce. Policistům se v posledních dnech podařilo získat nové poznatky ohledně jejího oblečení.