Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími názory

O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.

Podle autorů studie ukázala, že tendence věřit konspiračním teoriím souvisí s krajně pravicovými i s krajně levicovými politickými názory. Zvláště výrazná byla u respondentů podporujících krajní pravici, zejména tradiční nacionalistické a autoritářské strany. Lidé vyznávající názory na obou koncích politického spektra vyjadřovali i výraznější přesvědčení, že je svět řízen tajnými silami.

Výsledky studie podle AV také ukázaly rozdíly mezi západní a střední Evropou a státy na jihu. V zemích jako Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko mají tendenci věřit konspiracím spíše příznivci politické pravice, v Rumunsku, Španělsku či Maďarsku se toto chování pojí častěji s těmi, kteří podporují levicové strany.

"České respondentky a respondenti s konspirační mentalitou se nacházeli spíše na pravicové straně politického spektra," uvedla Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Podotkla, že proti výše zmíněným státům západní a střední Evropy však nebyla nebyla souvislost mezi konspirační mentalitou a politickou orientací tak výrazná.

Vědci se zaměřili také na vliv tzv. deprivace politické kontroly, která označuje stav příznivců stran a hnutí, které neuspěly ve volbách. "Výzkum potvrdil, že konspirační teorie jsou obecně snáze přijímány osobami, jejichž preferované politické subjekty nejsou součástí státní exekutivy a sami sebe vnímají jako zbavené politické kontroly," popsala. Dodala, že deprivace politické kontroly se významněji projevila opět u osob s krajně pravicovými názory.

Ze studie vyplývá, že voliči poražených politických subjektů mohou pravděpodobněji vnímat konspirační teorie jako atraktivní. Lze však uvažovat i tak, že lidé přitahovaní konspiračními teoriemi mají tendenci volit strany, které jsou na okrajích politického spektra, a tudíž ve volbách spíše neuspějí.

Studie se uskutečnila ve dvou etapách. První sběr dat, pomocí dotazníkového šetření, čítal přes 33.000 respondentů z 23 zemí, včetně mimoevropských - například Brazílie nebo Izraele. Další sběr doplnil údaje z odpovědí více než 70.000 respondentů z 13 zemí Evropy. Součástí dotazníků byl i seznam politických stran, z nichž lidé vybírali tu, kterou podpořili v posledních volbách.