Tři roky pandemie: Stát a pojišťovny za covid zaplatily stovky miliard

Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu. Vyplývá to z výpočtů ČTK podle seznamu uhrazených faktur ministerstva. Další stovky miliard stála epidemie systém veřejného zdravotního pojištění za testování, aplikaci vakcín a léčbu nakažených. První tři případy nákazy se v Česku objevily 1. března 2020.

Vakcín dorazilo do konce roku 2022 podle odpovědí ministerstva pro ČTK více než 37 milionů dávek, přes 28 milionů od firmy Pfizer/BioNTech. Z odebraných dávek Česko muselo více než sedm milionů zlikvidovat, protože jim končila doba použitelnosti. Dalších asi 2,5 milionu darovalo dalším zemím.

O tom, kolik dávek vakcín Česko dostane letos, se podle mluvčího Ondřeje Jakoba v současné době jedná. V rozpočtu na ně má ministerstvo vyčleněnu miliardu. "V současné chvíli nelze říci, jaké konkrétně množství ČR v letošním roce obdrží, cílem je vzhledem k aktuálním skladovaným zásobám odložení na pozdější období a celkově zajistit racionální rozložení dodávek reflektující reálné potřeby vycházející ze zájmu o očkování," uvedl mluvčí.

Ten podle údajů ministerstva setrvale klesá. V roce 2021 zdravotníci aplikovali 15,5 milionu dávek, loni asi pětkrát méně. Celkově je očkováno 65 procent populace, jednu posilující dávku má třetina lidí a sedm procent dvě. Letos očkování zahájilo jen zhruba 1100 lidí.

Firmy vyvinuly od začátku epidemie kromě vakcín také nové léky. Za remdesivir, který byl prvním lékem určeným přímo na léčbu covidu, ministerstvo zaplatilo přes 600 milionů korun. V roce 2020 se objevily takzvané monoklonální protilátky. Ty nakupovaly přímo vybrané nemocnice, zůstaly jim ale často nespotřebované. Jako kompenzaci žádaly přes 426 milionů korun, vyplaceno v březnu dostanou 396 milionů. Cena léku pro jednoho pacienta byla zhruba 50.000 korun. Podobně nemocnice nakupovaly i nejnovější antivirotika lagevrio a paxlovid, od února je hradí zdravotní pojišťovny. Za paxlovid platí 26.600 korun, za lagevrio 18.000 korun.

Název Chytrá karanténa ministerstvo dalo na jaře 2020 souboru elektronických nástrojů pro propojení praktických lékařů, testovacích center, laboratoří, nemocnic, hygienických stanic a ministerstva, součástí byly i mobilní aplikace eRouška a Tečka. Dohromady s provozem call center, která zajišťovala informační linky, za ně zaplatilo přes 940 milionů korun. Z nich více než 590 milionů korun mu za své služby naúčtovala Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Loni, kdy po většinu roku nezůstávala téměř žádná protiepidemická opatření a klesl zájem o testování i očkování, ministerstvo zaplatilo téměř 280 milionů korun, 150 milionů z nich NAKIT. Měsíčně dalo v průměru 10,5 milionu na provoz call center.

S náklady na systémy Chytré karantény počítá ministerstvo i letos. "S ohledem na aktuální epidemickou situaci, zajištění centrálního řízení očkování a připraveností i v roce 2023 nadále ministerstvo počítá s udržením a rozvojem nástrojů Chytré karantény 2.0, s jejich trvalým začleněním do struktur příslušných participujících subjektů," uvedl Jakob. V rozpočtu na letošní rok na ni má ministerstvo vyhrazeno 160 milionů.