Trump 400krát využil svého práva nevypovídat před prokuraturou New Yorku

Jediná otázka, na kterou prezident z let 2017 až 2021 prokuratuře pod přísahou odpověděl, byla ta ohledně jeho jména, řekl televizi NBC News jeho právník Ron Fischetti. Podle informací NYT následně předvolaný oznámil, že dál nebude spolupracovat a Jamesovou, která seděla ve stejné místnosti, označil za "odpadlickou prokurátorku". Následovalo prý více než 400 otázek, na něž Trump reagoval slovy "stejná odpověď" na znamení toho, že využívá práva nevypovídat.

NBC News informovaný zdroj sdělil, že Trump toto právo uplatnil více než 440krát. Prokuratura po několikahodinovém setkání potvrdila, že exprezident skutečně odmítal odpovídat, nicméně nespecifikovala, kolikrát se tak stalo.

Úřad Jamesové už více než tři roky vyšetřuje společnost Trump Organization pro podezření z finančních podvodů. Vyšetřování se do velké míry překrývá s trestní kauzou, kterou vede prokuratura newyorské čtvrti Manhattan a která se zabývá i Trumpovými osobními financemi. Generální prokuratura New Yorku letos uvedla, že má důkazy o více než desítce případů, kdy Trump a jeho podnik hlásili falešnou hodnotu svých majetků ve snaze zajistit si půjčky nebo daňové úlevy.

Trump od počátku vyšetřování označuje za politicky motivované a tím také ve středu zdůvodnil rozhodnutí nevypovídat. Na to měl právo stejně jako každý, kdo se v USA ocitne v podobné situaci, neboť podle současného výkladu pátého dodatku ústavy nesmí být lidé nuceni svědčit sami proti sobě. Mlčení nicméně může být vnímáno jako jakési přiznání viny, což potvrzují i Trumpova slova z roku 2016, kdy na jednom ze svých veřejných mítinků mimo jiné řekl: "Pátý (dodatek) používá mafie. Když jste nevinní, proč používáte pátý dodatek?"

Podobně jako ve středu Trump postupoval dříve v rámci stejného vyšetřování jeho syn Eric. Exprezidentovy dvě nejstarší děti Ivanka a Donald mladší ovšem při svých nedávných slyšeních vypovídali, píše NYT. Bývalý šéf Bílého domu se dotazování pod přísahou dlouho snažil vyhnout, nakonec na něj dorazil poté, co jej k tomu donutily verdikty soudců a poté, co zaplatil pokutu 110.000 dolarů (přes 2,5 milionu Kč) za pohrdání soudem.

Před Jamesovou nyní stojí otázka, zda vznést občanskoprávní žalobu nebo usilovat o finanční urovnání záležitosti. Obvinění v trestněprávní rovině z jejího vyšetřování vzejít nemůže. "Uspěje-li Jamesová v občanskoprávním procesu, soudce by mohl panu Trumpovi uložit vysoké finanční postihy a omezit jeho podnikatelské aktivity v New Yorku," uvádí NYT.

Ministr spravedlnosti USA osobně schválil prohlídku u Trumpa

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland osobně schválil rozhodnutí požádat o povolení k domovní prohlídce v sídle exprezidenta Donalda Trumpa. Řekl to při dnešním brífinku, který byl jeho prvním veřejným vystoupením od bezprecedentního zásahu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na Floridě. Média mezitím informují, že Trump před prohlídkou obdržel obsílku kvůli podezření, že u sebe stále má citlivé oficiální dokumenty.

"Osobně jsem odsouhlasil rozhodnutí usilovat o povolení k prohlídce," řekl Garland, když se navzdory zvyklostem vyjádřil ke stále běžícímu vyšetřování. "Ministerstvo takové rozhodnutí nepřijímá bez rozvahy. Když je to možné, je standardní praxí hledat méně obtěžující nástroje," pokračoval.

Zároveň oznámil, že ministerstvo spravedlnosti žádá soud, aby povolení k prohlídce odtajnil. Postup vysvětlil mimo jiné "značným veřejným zájmem" spojeným s vyšetřováním bývalé hlavy státu. Garland také potvrdil, že Trumpovi právníci dostali kopii soudem uděleného povolení k prohlídce, jakož i kopii seznamu zabavených předmětů. Komentátoři v uplynulých dnech podotýkali, že Trump by mohl tyto dokumenty kdykoli zveřejnit.

I bez odtajnění těchto záznamů se zdá být jasné, že prohlídka pramenila z mnohaměsíčních tahanic kolem oficiálních materiálů Bílého domu, které musí prezidenti předávat Národnímu archivu. Trump si po odchodu z funkce odvezl 15 krabic s předměty z Bílého domu, k jejichž obsahu se archiváři dostali až letos. Případ tím ovšem nebyl uzavřen a archiv do věci zapojil ministerstvo spravedlnosti kvůli výskytu utajovaných dokumentů.

Americká média dnes s odvoláním na své zdroje informují, že pondělní prohlídce ve floridském resortu Mar-a-Lago předcházelo na jaře adresování obsílky. Vyšetřovatelé se domnívali, že Trump u sebe nadále měl oficiální záznamy i poté, co na začátku roku předal Národnímu archivu některé materiály. "Dvě osoby informované o tajných dokumentech, které podle vyšetřovatelů zůstávaly v Mar-a-Lago, naznačily, že (dokumenty) byly natolik citlivé povahy... že ministerstvo spravedlnosti muselo konat," napsal deník The New York Times.