Trump měl jordánskému králi nabídnout Západní břeh

S odvoláním na úryvky z nové knihy o Trumpově působení v úřadu prezidenta, která vyjde příští týden, o tom napsal americký list The Washington Post (WP). Podle britského listu The Guardian se v knize také objevuje tvrzení, že se Trump obával atentátu ze strany Íránu.

"Myslel jsem, že mám infarkt," řekl americkému kamarádovi v roce 2018 Abdalláh II. "Nemohl jsem dýchat. Svíjel jsem se," dodal jordánský král podle nové knihy The Divider: Trump in the White House 2017-2021. Jejími autory jsou zpravodaj listu The New York Times Peter Baker a Susan Glasserová, která je novinářkou časopisu The New Yorker.

Podle zprávy listu WP si Trump zřejmě neuvědomil, že tento krok může destabilizovat hášimovské království. Více než polovina z 9,5 milionu obyvatel Jordánska je totiž palestinského původu, někteří z nich vyzvali ke svržení monarchie.

Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu, který s Jordánskem hraničí, Trump podle WP nabídl jordánskému králi v roce 2018. Jde přitom o území, které není pod kontrolou USA. Trump si ovšem myslel že jordánskému králi prokáže laskavost. Izrael Západní břeh Jordánu obsadil za války v roce 1967. Palestinci na tomto území chtějí mít vlastní stát. Kromě 2,5 milionu Palestinců zde v desítkách osad žije půl milionu Izraelců.

Kniha Bakera a Glasserové, jejíž kopii získal deník The Washington Post, je poslední z dlouhé řady hluboce propíraných zákulisních zpráv, v nichž vystupují nebo je napsali lidé zasvěcení do dění v Trumpově administrativě. Někteří z nich přitom tvrdí, že se snažili omezit nejhorší instinkty 45. prezidenta USA.

Baker a Glasserová, kteří jsou manželé, uvádí, že jejich kniha vychází z reportáží, které připravili pro svá média, "a také z přibližně 300 původních rozhovorů, které byly vedeny výhradně pro tuto knihu". "Získali jsme soukromé deníky, poznámky, zápisky, e-maily, textové zprávy a další dokumenty, které vrhají nové světlo na Trumpovo působení v úřadu," uvádějí. Novináři také vedli dva rozhovory s Trumpem v jeho sídle Mar-a-Lago.

Podle britského listu The Guardian se v knize také uvádí, že se Trump v roce 2020 svěřil svým přátelům, že má strach, že se na něj Írán pokusí spáchat atentát v odvetě za likvidaci velitele elitních íránských jednotek Kásema Solejmáního, kterého na začátku roku 2020 zabil americký dron v Bagdádu. Pentagon tehdy uvedl, že Solejmání připravoval útoky na americké diplomaty a vojáky v Iráku a v širší oblasti Blízkého východu. Trump se úderem pochlubil na shromáždění s voliči v Ohiu. "Zastavili jsme ho, zastavili jsme ho rychle a zastavili jsme ho chladnokrevně... Byl to zlý člověk. Byl to krvežíznivý terorista a už to není terorista. Je mrtvý," řekl. Podle Glasserové a Bakera byl Trump o necelý rok později, alespoň v soukromí, méně asertivní.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí 16. prosince 2020 napsal na twitteru: "Ti, kteří nařídili vraždu generála Solejmáního, i ti, kdo ji provedli, by měli být potrestáni. K této pomstě jistě dojde v pravý čas."

Trump a jeho poradci podle knihy zvažovali další údery, ale ustoupili od nich, protože se blížil konec Trumpova mandátu. "Trump na koktejlovém večírku řekl několika svým floridským přátelům, že se bojí, že se jej Írán pokusí zavraždit, a proto se musí vrátit do Washingtonu, kde bude ve větším bezpečí," napsali autoři.

Dalším z témat, která se v knize objevují, je Trumpova fixace na útoky proti domnělým nepřátelům a rostoucí obavy vrcholných představitelů jeho administrativy.

Podle jiného úryvku ze stejné knihy zveřejněného v srpnu se Trump během prezidentského mandátu svěřil svému personálnímu šéfovi, že si přeje, aby jeho generálové k němu byli stejně loajální, jako byli němečtí generálové za druhé světové války k Adolfu Hitlerovi.