Turci kvůli slabé domácí měně více nakupují bitcoin a tether

Lira loni výrazně oslabila vůči americkému dolaru. Na vině byly obavy investorů o měnovou politiku Turecka, kterou svými zásahy výrazně ovlivňuje prezident Recep Tayyip Erdogan. Turci zoufalí z rostoucí inflace, která v zemi překročila 21 procent, se proto paradoxně utíkají k ještě méně stabilním kryptoměnám, všímá si WSJ.

Objem kryptoměnových obchodů v páru s lirou na třech kryptoměnových burzách činil v posledním loňském čtvrtletí podle údajů společnosti Chainanalysis v průměru 1,8 miliardy dolarů (38,3 miliardy Kč) denně. Podle Banky pro mezinárodní vypořádání plateb (BIS) je to sice méně než v roce 2019, ale nejvíce za poslední více než rok.

Obzvlášť oblíbenou se mezi Turky stala kryptoměna tether. To je takzvaný stablecoin, jehož cena je navázaná na americký dolar. Lira se loni na podzim v páru s tetherem stala nejvíce obchodovanou měnou, kterou emituje vláda nějakého státu. Až za lirou se umístil dolar a euro, vyplývá z údajů datové společnosti CryptoCompare.

Turci se dlouho utíkali před ekonomickými otřesy k držení amerického dolaru, eura nebo zlata, připomíná WSJ. V posledních letech se ale v jejich očích staly novými uchovateli hodnoty i navzdory prudkým cenovým pohybům oběma směry také kryptoměny.

Lira od září ztratila vůči dolaru 40 procent hodnoty. Bitcoin počátkem listopadu posílil k dolaru o téměř 40 procent, ale nyní je o více než deset procent slabší.

Kryptoměny získávají na popularitě v Turecku a v částech rozvojového světa, kde panuje velká nedůvěra k vládní hospodářské politice. Nigerijci používají bitcoiny k platbám kvůli devalvaci své měny a také proto, že vláda přísně kontroluje přístup k cizím měnám.

Salvador se loni stal první zemí, která uznala bitcoin jako zákonné platidlo. Rozhodl se tak po dvou desetiletích, kdy byla jeho ekonomika navázaná na americký dolar.