Turecký parlament bude v úterý hlasovat o vstupu Švédska do NATO
Turecký parlament bude v úterý hlasovat o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Ankara hlasování o této věci odkládala už více než rok, což narušilo vztahy s jejími západními spojenci. Turecko totiž dlouhodobě obviňuje Švédsko z přílišné shovívavosti vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost.
Turecko má největší problém se sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členové sítě, kterou Ankara obviňuje z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédskou žádost proto dlouho blokovala.
Švédsko a Finsko projevily zájem vstoupit do NATO v reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se 31. členem Aliance stalo už loni v dubnu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.
Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.
Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.
Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.
Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.
Turecký parlamentní výbor pro zahraniční politiku přitom už podpořil vstup Švédska do NATO. K souhlasu Ankary tak zbývá už jen souhlas celého parlamentu. Už v říjnu podpořil členství Švédska v alianci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil po setkání s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Bruselu v listopadu loňského roku očekávání, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Nováková uvedla, že doufá, že Švédsko brzy vstoupí do NATO, přičemž o tom rozhoduje maďarský parlament.
Odklad ratifikace Maďarskem se odůvodňuje údajně protimaďarským švédským krátkým filmem z roku 2019, který byl promítán v rámci školních osnov. Film tvrdí, že stav demokracie v Maďarsku se od roku 2010 neustále zhoršuje.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když předloni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Fiala zavzpomínal na poslední setkání se Schwarzenbergem. Zemřel před dvěma lety
Jsou to dnes právě dva roky, co zemřel Karel Schwarzenberg. Česko si výrazného politika připomnělo i letos. Na Schwarzenberga zavzpomínal i končící premiér Petr Fiala, který promluvil o jejich posledním setkání.
Policie vyšetřuje tragický pád člověka do Macochy
Tragédie se v úterý stala v Moravském krasu na jižní Moravě. Na dně Macochy byla nalezena mrtvá žena, která měla do propasti spadnout. Okolnostmi smutné události se zabývá policie.
Oblohu nad Českem může osvítit polární záře, upozornili meteorologové
Úchvatnou podívanou na nebi nad Českem nabídla již uplynulá noc. Šance na pozorování další polární záře bude i během nadcházející noci. Zásadní ale bude předpověď počasí, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Karel Šíp jako tvář Všechnopárty. Pravda o jeho finančních podmínkách
Karel Šíp je věkově už důchodcem, ale na České televizi se s ním dosud vždy počítalo. Smlouvu s populárním moderátorem je nicméně nutné opakovaně prodlužovat. Stane se tak i pro první polovinu příštího roku?
Fialova vláda pošle svůj rozpočet k projednání do Sněmovny
Až nedůstojné tahanice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok jsou nejspíš u konce. Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) se na středečním zasedání měla rozhodnout, že návrh pošle do nově ustavené Poslanecké sněmovny.
Slzy Dary Rolins na bratislavském koncertě. Víme, jak se to seběhlo
Emotivní návrat do rodného města má za sebou Dara Rolins. Na jednom z velkých koncertů v Bratislavě dokonce neudržela slzy. Zajímavostí je, že se spustily během písně, kterou v minulosti úplně neměla ráda.
Policie vyšetřuje vraždu ženy v Přelouči. Má dva podezřelé
Policie vyšetřuje od úterý násilný trestný čin v Přelouči. Obětí je žena, zadrženi byli dva podezřelí lidé. Případ vyšetřují krajští kriminalisté, podrobnosti zatím nejsou známé.
Žádné tajnosti. Princ William prozradil, jak rodina řešila vážnou nemoc u Kate
Všemi milovaná princezna Kate před časem vyděsila Británii i svět, když oznámila, že má rakovinu. Pro tuto chvíli nemoc přemohla, ale rodina si prošla těžkým obdobím. Princ William nyní naznačil, že s dětmi se ohledně diagnózy jednalo narovinu. Na jeho slova upozornila BBC.
Lékař odhalil krvácení. Zeman poprvé řekl, proč musel na operaci
Od pondělí pokračuje Miloš Zeman po operaci tlustého střeva v rekonvalescenci doma. O víkendu by se však měl objevit na veřejnosti na pohřbu kardinála Dominika Duky. Lidem mezitím vysvětlil, v čem přesně spočíval zákrok, jemuž se podrobil.
Obchody v pondělí pojedou naplno. Státnímu svátku navzdory
Česko má před sebou víkend, který bude prodloužený. Na dva volné dny totiž naváže státní svátek v pondělí 17. listopadu, kdy si lidé připomenou pád komunistického režimu v tehdejším Československu. Jak budou otevřené obchody?
Královská rodina zvažuje zásadní změnu jména Andrewa
Buckinghamský palác údajně zvažuje klíčovou změnu týkající se pojmenování Andrewa Mountbattena Windsora. Poté, co byl šedesátipětiletý Andrew zbaven všech královských titulů, včetně titulu prince, byl znovu představen jako Andrew Mountbatten Windsor.
Princezna Kate se zeptala 100letého veterána na jeho recept. Tuhle odpověď nečekala
Princezna z Walesu, Kate Middleton (43), se v úterý 11. listopadu zúčastnila Vzpomínkové bohoslužby v Národním památníku arboretum, kde si připomněla Den příměří. Po ceremoniálu se jí naskytla příležitost setkat se s veterány, kteří sloužili během druhé světové války.
