Turecký parlament bude v úterý hlasovat o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Ankara hlasování o této věci odkládala už více než rok, což narušilo vztahy s jejími západními spojenci. Turecko totiž dlouhodobě obviňuje Švédsko z přílišné shovívavosti vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost.
Turecko má největší problém se sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členové sítě, kterou Ankara obviňuje z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédskou žádost proto dlouho blokovala.
Švédsko a Finsko projevily zájem vstoupit do NATO v reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se 31. členem Aliance stalo už loni v dubnu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.
Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.
Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.
Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.
Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.
Turecký parlamentní výbor pro zahraniční politiku přitom už podpořil vstup Švédska do NATO. K souhlasu Ankary tak zbývá už jen souhlas celého parlamentu. Už v říjnu podpořil členství Švédska v alianci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil po setkání s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Bruselu v listopadu loňského roku očekávání, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Nováková uvedla, že doufá, že Švédsko brzy vstoupí do NATO, přičemž o tom rozhoduje maďarský parlament.
Odklad ratifikace Maďarskem se odůvodňuje údajně protimaďarským švédským krátkým filmem z roku 2019, který byl promítán v rámci školních osnov. Film tvrdí, že stav demokracie v Maďarsku se od roku 2010 neustále zhoršuje.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když předloni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Americká popová hvězda Britney Spears byla ve středu večer zatčena v Kalifornii. Podle informací úřadů okresu Ventura, které získala stanice CNN, zastavila zpěvačku hlídka dálniční policie (CHP) kolem půl desáté večer. Spears byla následně převezena do vazby, kde byla krátce po třetí hodině ranní formálně obviněna a poté propuštěna na svobodu.
Manželství britské celebrity Katie Price a podnikatele Leeho Andrewse, které uzavřeli teprve před několika týdny po velmi krátké známosti, čelí vážným obviněním. Alana Percival, bývalá snoubenka Leeho Andrewse, se rozhodla prolomit mlčení a tvrdí, že s Katie absolvovala tajný telefonický hovor. Podle jejích slov se jí modelka svěřila, že se cítí zmatená a v souvislosti se svým novým manželem „už neví, čemu má věřit“.
Mezi Davidem Beckhamem a jeho nejstarším synem Brooklynem se schyluje k dalšímu kolu ostrého rodinného sporu. Přestože Brooklyn loni v létě zaslal svým rodičům prostřednictvím právníků oficiální výzvu, aby ho přestali zmiňovat na sociálních sítích, David toto přání veřejně ignoroval. U příležitosti Brooklynových 27. narozenin sdílel na svém Instagramu s 89 miliony sledujících archivní fotografii z dovolené, ke které připsal narozeninové přání.
Princ Harry a Meghan Markle se tento týden vydali na nečekanou dvoudenní humanitární misi do Jordánska. Jejich cesta vyvolává řadu otázek, neboť přichází ve chvíli, kdy podle zjištění Page Six manželé prakticky ukončili činnost své nadace Archewell a propustili téměř všechny zaměstnance. Navzdory rozkladu vlastní charitativní struktury se dvojice v doprovodu Světové zdravotnické organizace (WHO) setkala s mladými pacienty evakuovanými z Gazy.
Hodně se napsalo o tom, jak bude vypadat pohřeb zesnulého hudebníka Jiřího Valenty. Nejvíce pak rezonovalo, že na něm mají chybět členové kapely Olympic. Mezi nimi a vdovou ale zlá krev rozhodně nepanuje. Středeční vyjádření o smutečním obřadu je toho důkazem.
Ministr zahraničí Petr Macinka si na úterní jednání Sněmovny vzal Rudé právo, v němž si listoval za zády prezidenta Petra Pavla. Hned ve středu dostal šéf diplomacie další výtisk. V Senátu mu ho věnoval senátor a herec Tomáš Töpfer, jenž byl za minulého režimu pronásledován StB.
Napětí na Blízkém východě se významným způsobem dotklo i turisticky vyhledávané Dubaje. Na toto město nedá dopustit ani Simona Krainová. Ani v současné situaci se na tom nic nemění. Krainová to dala jasně najevo v příspěvku na sociální síti.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Až výjimečný trest hrozí pětadvacetiletému muži, jehož policie obvinila z úterní vraždy dítěte na Lounsku. Podle dřívějších informací jde o příbuzného oběti. Dítě se v nemocnici snažili zachránit lékaři, ale jejich boj byl neúspěšný.
Agáta Hanychová a Veronika Žilková jsou parťačkami nejen v životě, ale už také u mikrofonu. Populární herečka se dceři rozhodla v jejich společném podcastu prozradit tajemství. Agáta má podle jejích slov šlechtické geny.
Slovensko se rozhodlo pokročit ve vyvíjení tlaku na sousední Ukrajinu, přes kterou momentálně neproudí ropa na západ. Premiér Robert Fico (Smer) oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu. Rozhodla o tom jeho vláda.
Příští týden má být ještě tepleji, než je zatím během prvního ryze březnového týdne. Maximální teploty budou stoupat až na 17 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi a výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).