Polský opoziční lídr Donald Tusk dnes adresoval výzvu prezidentovi Andrzeji Dudovi, aby urychlil své rozhodnutí ohledně jmenování nové vlády.
Tři opoziční strany, včetně Tuskovy Občanské koalice, získaly v nedělních volbách většinu v obou komorách polského parlamentu a jsou připraveny převzít vládní odpovědnost.
Prezident Polské republiky zatím neposkytl jasné stanovisko ohledně svého dalšího postupu. Volby ale vyhrála vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která získala 35,38 procenta hlasů, přestože byla u moci v posledních osmi letech.
Tři opoziční strany - Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice - ale získaly nadpoloviční většinu v dolní komoře a také v Senátu, což naznačuje jejich zájem o vytvoření nové vládní koalice.
Donald Tusk ve videoprohlášení podle Reuters uvedl, že "lidé čekají na první rozhodnutí, která následují po těchto volbách. Velmi bych pana prezidenta požádal, aby rychle a energicky jednal."
Tusk také zdůraznil vysokou účast ve volbách, která dosáhla více než 74 procent, což byla nejvyšší účast od pádu komunistického režimu v roce 1989.
Celkem se do Sejmu dostane pět politických uskupení. Právo a spravedlnost, které vládne v Polsku osm let, získalo 35,67 procent hlasů, zatímco Občanská koalice dosáhla 30,46 procent. Třetí cestu podpořilo více než 14,4 procent voličů, a čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenty hlasů. Do parlamentu se také probojovala ultrapravicová Konfederace s 7,14 procenty hlasů. Hlasovací účast činila přibližně 74 procent z oprávněných voličů.
Nedělní volby byly některými analytiky považovány za nejdůležitější od roku 1989, protože rozhodly o budoucnosti polské demokracie a vztahu země s Evropskou unií. Za osm let u moci PiS ovládla státní společnosti a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií.
Mezinárodní organizace tvrdí, že vláda PiS porušuje principy právního státu a práva členů LGBTQ+ komunity. Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci zruší kontroverzní opatření uplynulých let, včetně reforem soudnictví, které přivedly soudnictví pod politickou kontrolu a vedly k pozastavení výplat peněz na plán obnovy Polska ze strany Evropské komise.
PiS tak zůstává podle prognóz nejsilnější politickou silou i po nedělních volbách, ale tři opoziční strany už slavily možnost, že by mohly sestavit novou vládu. "Toto pochmurné období je pryč, vláda PiS skončila," řekl bývalý šéf Evropské rady (ER) svým příznivcům a dodal, že "Polsko zvítězilo, demokracie zvítězila" poté, co exit polly naznačily, že opoziční strany budou mít většinu nad PiS .
Jediným možným koaličním partnerem PiS je ultrapravicová Konfederace Svoboda a nezávislost. I tak je to ale málo na vládní většinu. Polský opoziční blok Třetí cesta nemá v úmyslu vést rozhovory o možné koaliční vládě s úřadující konzervativní stranou.
Místopředseda PSL Dariusz Klimczak pro PAP řekl, že předvolební kampaň a politická pozice Třetí cesty byly postaveny na kritice strany PiS a jejího způsobu řízení ekonomiky, zdravotnictví a školství, jakož i toho, jak zničila mezinárodní vztahy a postavení Polska v Evropské unii.
Klimczak ozřejmil, že "existuje milion důvodů, pro které se žádný seriózní člověk v politice už s PiS bavit nebude - poté, co nadělali během těchto dvou volebních období".
Na otázku, zda se již plánují jednání Třetí cesty s KO a Levicí o vládní koalici, poslanec PSL odpověděl, že první setkání a jednání se uskuteční několik hodin po zveřejnění oficiálních výsledků voleb. Dodal, že lídři opozičních skupin jsou neustále v kontaktu.
Lídr lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v rozhlasové stanici RMF FM také vyloučil koalici s PiS, protože - jak řekl - "do voleb jsme šli s heslem: buď Třetí cesta, nebo třetí volební období pro PiS."
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.