U mírové mise existují detaily k dořešení, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo zahraničí
Ministerstvo zahraničí, foto: INCORP images
ČTK 21. března 2022 14:03
Sdílej:

Ve věci případného vyslání mírové mise Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu existují jisté detaily a specifika, která se musí ještě dořešit. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. Mírovou misi navíc nelze spustit při aktuálních tvrdých bojích.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek uvedl, že formální žádost o vyslání mise podá tento týden na summitu NATO, kterého se podle serveru Seznam Zprávy poprvé nezúčastní prezident Miloš Zeman. O návrhu hovořil minulý týden při návštěvě Kyjeva i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Proti vyslání podobné mise se podle německého tisku ve středu ohradil německý kancléř Olaf Scholz.

"Česko podporuje veškerá mírová řešení ruské krize ve východní Evropě. Co se týče mírové mise na Ukrajinu, jsou tam jisté detaily a specifika, která se musí ještě dořešit. Například s jakým mandátem by tam mise působila, které země by se jí účastnily," uvedla mluvčí. Aktéři by podle ní měli být schopni přispět k deeskalaci situace.

"Také nelze spustit mírovou misi v momentě, kdy stále ještě probíhají tvrdé boje," doplnila Do. Vůle z české strany je, ČR od začátku vyzývala Rusko k návratu za jednací stůl a diplomatickému dialogu. "Věc se musí vyřešit na mezinárodní úrovni prezidentů a premiérů. Zřejmě budou tuto věc řešit v Bruselu na summitech lídrů EU a NATO," doplnila mluvčí resortu.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude o podpoře polského návrhu podle pátečního vyjádření pro ČTK debatovat s prezidentem Milošem Zemanem i členy vlády. "Nejvyšší ústavní činitelé spolu řeší zahraniční politiku ČR průběžně. Před nadcházejícím summitem se budou zabývat i touto otázkou," uvedl pro ČTK o víkendu mluvčí vlády Václav Smolka.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli v CNN Prima News uvedl, že by vyslání mírové mise na Ukrajinu po ruské invazi mohlo mít smysl. Musí být ale řádně právně definovaná a zároveň probrána například i na půdě OSN.

Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku, se bude konat 24. března. Summitu se vůbec poprvé ve funkci prezidenta nezúčastní prezident Zeman. Česko bude reprezentovat Fiala. Na stejný den je plánován i summit Evropské unie.

Od začátku války na Ukrajině ruská armáda ztratila jednoho generálmajora, sedm plukovníků, jednoho námořního kapitána prvního stupně, devět podplukovníků, 20 majorů a 70 nižších důstojníků. Vyplývá to z oznámení ruských představitelů a místních médií uvedla televize BBC.

Ačkoliv Rusko podle Ukrajiny od začátku války ztratilo kolem 15 tisíc vojáků, samo se k počtu zemřelých dlouho nevyjadřovalo. 2. března poprvé a zatím naposledy uvedlo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Podle BBC se ale od té doby podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.

Se zcela odlišnými odhady pak operují americké zpravodajské služby. Ty podle serveru The New York Times uvádí, že na Ukrajině již přišlo o život zhruba 7000 ruských vojáků.

Stalo se