V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 zdravotníci a pacienti hlásili zhruba 700 až 1200 podezření na nežádoucí účinky vakcín za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který nežádoucí účinky léků eviduje.
U současných vakcín proti covidu bylo od začátku očkování evidováno již přes 8300 podezření. Dostalo je však více než šest milionů lidí, tedy mnohonásobně více než jiné vakcíny, navíc jako nové léčivo se také podrobněji sledují.
Od dubna 2020 mají lidé díky novému zákonu možnost žádat o odškodnění zvlášť závažné újmy po povinném očkování, což platí i pro očkování proti covidu-19. Na začátku letošního září Nejvyšší soud (NS) otevřel cestu ke stejnému nároku už od roku 2014. Do té doby nesl odpovědnost podle občanského zákoníku poskytovatel zdravotních služeb. Nový zákon o odškodnění je reakcí na nález Ústavního soudu z roku 2015. V případech, které uzná odborná komise ministerstva, stát hradí i bolestné, duševní útrapy blízkých či ztrátu na výdělku.
Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o deset případů za rok. "Přesto, že případů újmy způsobené povinným očkováním je minimum, nelze je zcela vyloučit. Odškodnění by také mohlo otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se očkování obávají," uvedl k tomu tehdy ministr Adam Vojtěch (za ANO). V posledních letech se totiž objevují případy rodičů, kteří odmítají své děti nechat očkovat.
NS se zabýval případem dítěte, kterému se po očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli objevila obrna lícního nervu, ochrnutá tvář mu brání dovírat oko a vadí při jídle a vyslovování. Rodina původně odškodnění nevysoudila a nárok odmítlo i ministerstvo, nyní se jím musí soudy znovu zabývat.
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem - záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
"V ČR se ročně rodí přes 100.000 dětí. To znamená, že se každý rok aplikuje přibližně 400.000 dávek hexavakcíny a 200.000 dávek vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím dětem do tří let věku plus další vakcíny podané dětem a dospělým," píše SÚKL v pravidelných zpravodajích.
Zdravotníci a očkovaní nebo jejich rodiče hlásí SÚKLu stovky až 1100 podezření na nežádoucích účinků za rok, počty postupně klesají. Naprostá většina hlášených reakcí jsou podle SÚKL ty, které výrobce označil jako očekávatelné. Nejčastější jsou lokální reakce v místě vpichu, jako závažné se ale hodnotí téměř všechny účinky. Závažné a neočekávané musí zdravotníci hlásit ze zákona.
Hlásit mohou i pacienti. Jejich podezření se ale lékový ústav snaží ověřit také u očkujícího lékaře, z různých důvodů se to ale daří málo. "Lékař se může domnívat, že podání přípravku a reakce spolu nesouvisí, či pacienta v průběhu reakce neviděl, takže nemůže potvrdit, že k reakci došlo," napsal ústav. Často se ale jen pracovníkům SÚKL ani nepodaří lékaře zastihnout, někdy hlásící rodiče na lékaře odmítají uvést kontakt.
Od roku 2015 jsou nejčastěji hlášená podezření na nežádoucí účinky u takzvané hexavaxíny, tvoří zhruba pětinu až třetinu všech hlášených. Podle očkovacího kalendáře pro děti se jí očkují tři dávky, ve dvou a čtyřech měsících a zhruba v roce věku dítěte. Nejvíc jsou hlášené lokální reakce jako otok, začervenání, bolest nebo ztvrdnutí v místě vpichu, častá je také zvýšená teplota nebo horečka a plačtivost.
SÚKL každoročně v hlášeních zmiňuje také podezření na narušený psychomotorický vývoj dítěte. Ve sledovaných letech jich bylo většinou mezi dvěma a čtyřmi desítkami. V posledních letech je častěji hlásí rodiče než lékaři, SÚKL navíc podotýká, že tento účinek hlásí lidé ze zemí v EU ve vyšší míře jen v Česku.
"Zda existuje možná kauzální souvislost s očkováním, zda naopak určitý počet dětí prochází během raného vývoje přechodnou fází regresu bez jakéhokoli vztahu k očkování, či zda jsou příčiny hlášených reakci jiné, je v současné době zcela nejasné," uvedl k tomu SÚKL.
Druhý či třetí největší počet hlášení se týká MMR vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Každoročně se SÚKL zabývá také několika hlášeními, která ji spojují s rozvojem autismu. "Příčinou pozorované časové souvislosti je s největší pravděpodobností skutečnost, že vakcinace proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je podávána právě ve věku, ve kterém se často projevují první příznaky autismu," uvedl SÚKL.
První dávka se aplikuje mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. V materiálech SÚKL také připomněl, že spojitost mezi MMR vakcínami a autismem byla vědci opakovaně vyvrácená, naposledy v roce 2015 velkou studií na 95.000 dětí v USA.
Data o hlášených nežádoucích účincích za rok 2020 zatím SÚKL nezveřejnil, pravidelně ale letos publikuje data o podezřeních souvisejících s vakcínami proti covidu-19. Do 21. září bylo nahlášeno přes 8300 možných nežádoucích účinků. Nejčastější jsou to horečka, únava, zimnice, malátnost nebo reakce v místě vpichu jako teplo, svědění, modřina, dále bolest hlavy, třes, mdloba či ospalost. V časovém období po očkování zemřelo 113 osob, případnou souvislost SÚKL dál prověřuje.
Tragicky skončil páteční zásah policistů proti agresivnímu muži v Českém Těšíně v Moravskoslezském kraji. Jeden ze strážců zákona jej po útoku muže na jeho kolegu zastřelil. Případem se zabývá inspekce.
Dva měsíce uplynuly v minulém týdnu od smrti Jiřího Krampola a kolem osoby populárního herce a baviče začalo být opět rušno. Objevily se informace o přípravě místa posledního odpočinku. K překvapení lidí z jeho okolí se našla i závěť.
Incidenty s drony u evropských letišť se během volebního pátku rozšířily i do Česka. Policie vpodvečer informovala o rozsáhlém bezpečnostním opatření na Letišti Václava Havla v Praze. Anonym měl varovat, že se do oblasti blíží bezpilotní stroje.
Tereza Kerndlová odhalila velkolepé plány na příští rok, kdy oslaví čtyřicítku. Fanoušci se konečně dočkají jejího velkého koncertu v Česku. Na pódiu by se s ní měli objevit i lidé, kteří se významně podíleli na jejím úspěchu.
Pavel Novotný se dnes po třech měsících v base opět podíval na svobodu. Podívat už se na něj mohli i jeho příznivci, protože bývalý starosta pražských Řeporyjí odhalil, jak po krátkém pobytu za mřížemi vypadá.
Ve 14. hodin se po celé České republice otevřely volební místnosti. Češi v nich zahájili výběr nového složení Poslanecké sněmovny. Hlasování je rozvrženo do dvou dnů, konkrétně na 3. a 4. října 2025. Dnes mají voliči možnost odevzdat svůj hlas až do desáté hodiny večerní. Zítra, v sobotu 4. října, pak budou volební místnosti přístupné od osmi do čtrnácti hodin. Hlasy se odevzdávají ve všech čtrnácti volebních krajích České republiky.
Napětí před sněmovními volbami, které začnou již za pár desítek minut, by se dalo krájet. Po hercích Zdeňku Svěrákovi či Petru Čtvrtníčkovi se rozhodl projevit i populární písničkář Honza Nedvěd. K překvapení části svých posluchačů vyjádřil podporu hlavnímu představiteli současné vládnoucí garnitury.
Předpověď větrného víkendu se potvrzuje. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před silným větrem, který místy hrozí během soboty a v noci na neděli. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu.
Dnes mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková jako dcera s matkou krásný vztah. Vždy tomu tak ale nebylo. Influencerka otevřeně popsala období, kdy to s ní rodina neměla vůbec jednoduché.
V Česku už se za pár hodin otevřou volební místnosti a občané budou moci odevzdat hlas ve sněmovních volbách. Rozhodování voličů zdaleka nemusí končit u výběru příslušné strany. Přednostními hlasy je možné podpořit i konkrétního kandidáta.
Veronika Žilková už před svými fanoušky nijak netají, že po rozchodu s Josefem Holomáčem je opět zadaná. Nového partnera dokonce konečně ukázala světu na místě, kde je s příznivci v nejužším kontaktu.
Do Česka o víkendu dorazí silný vítr. Podle ČHMÚ.cz by mohl v nárazech dosahovat až 55 km/h.