Ukrajina by chtěla zahájit ještě letos jednání o vstupu do EU

Vystrčil a Perebyjnis, který býval velvyslancem v ČR, to dnes řekli ČTK po schůzce v sídle české horní parlamentní komory. Shodli se i na potřebě ukrajinského členství v NATO, které bylo zemi čelící ruské agresi přislíbeno už na bukurešťském summitu Severoatlantické aliance v roce 2008.

"Uděláme všechno pro to, abychom zahájili přístupová jednání letos v prosinci poté, co Evropská komise v říjnu zhodnotí naši připravenost," uvedl Perebyjnis. Podle něj termín přičlenění zatím nelze určit, ale "chceme za několik let tato (přístupová) jednání ukončit". Ukrajina nepožaduje zkratky a privilegia pro začlenění do EU, řekl. "Nechceme využít válku k tomu, abychom se dostali do EU zadními vrátky," prohlásil. Podmínky členství by ale chtěla splnit rychle. "My prostě desetiletí nemáme," zdůraznil. V oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky je už Ukrajina s EU velmi těsně integrována, třeba v oblasti zemědělství to bude trvat déle, dodal.

Členství v NATO pokládá Perebyjnis za nejlepší garancí bezpečnosti. Ty, kteří říkají, že být v Severoatlantické alianci není potřeba, by chtěl pozvat do přední linie do Bachmutu, aby se podívali, co se stává, když země není členem NATO. Chceme, abychom se po našem vítězství stali velmi rychle členem NATO, aby se ta situace nemohla nikdy opakovat," podotkl. "Členství Ukrajiny v NATO bude de facto posílení bezpečnosti aliance, protože Ukrajina už de facto brání východní křídlo NATO, východní křídlo Evropské unie," dodal.

Vystrčil má za to, že harmonogramy přistoupení Ukrajiny do NATO a EU by měly být známy nejpozději do ukončení války na ukrajinském území. Naplňování harmonogramů pak bude jedinou zárukou, že se proces rozšíření NATO a EU a zvýšení bezpečnosti podaří dotáhnout do zdárného konce.

K posílení šancí Ukrajiny pro přistoupení k EU by mohly přispět závěry dubnové parlamentní konference zástupců zemí EU, které se zúčastní i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, uvedl Vystrčil. Summit by podle něj měl dospět i k závěrům týkajícím se ruské agrese proti Ukrajině, její humanitární a vojenské podpory nebo vypořádání se se zločiny, které Rusové na Ukrajině páchají. "Na Ukrajině se nebojuje zdaleka jenom o území a svobodu Ukrajiny a Ukrajinců, ale i o to, jakým způsobem budeme fungovat v Evropě jako svobodné a demokratické společenství a do jaké míry bude zajištěna naše bezpečnost," uvedl Vystrčil. "Podporou Ukrajiny podporujeme i sami sebe, zvýšení naší svobody a naší bezpečnosti," uvedl Vystrčil. "Pořád se setkáváme s tím, že to není všem jasné," dodal předseda Senátu.

Perebyjnis ocenil, že Česko patří mezi lídry v podpoře Ukrajiny. Zdůraznil nutnost vojenské podpory pro osvobození Ukrajiny od ruských okupantů. Byl by vděčný, kdyby Česko pomohlo Ukrajině přesvědčit ty země, které ještě nejsou přesvědčené v nutnosti tohoto kroku.

Po dubnovém summitu šéfů parlamentů zemí EU se podle Vystrčila v Praze v květnu uskuteční konference za účasti zástupců Saska, Polska, Slovenska, Rakouska a některých pobaltských zemí k situaci ve střední Evropě s přesahem na Ukrajinu. Také k jejím cílům bude patřit podpora kroků, aby Ukrajina měla vytvořeny dobré podmínky pro vstup do EU a NATO. V červenci se pak ve Vilniusu uskuteční setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO.