Ukrajina čelila historicky největšímu dronovému útoku

Ruská armáda, ilustrační foto
Ruská armáda, ilustrační foto, foto: mil.ru
Libor Novák , newsbox.cz 26. listopadu 2024 18:06
Sdílej:

Ruské síly v posledních dnech zvýšily intenzitu svých útoků na východní frontě Ukrajiny, zatímco se spekuluje o tom, jak se dynamika války změní po lednovém nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Uvedl to server The Guardian.

Pondělní noc a úterní ráno přinesly nejmasivnější dronový útok, jaký Rusko dosud na Ukrajinu provedlo. Celkem bylo vypuštěno 188 dronů, z nichž 76 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila. Přesto došlo k vážnému poškození infrastruktury a obytných budov, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny v západních oblastech země, zejména v Ternopilské oblasti, kde zůstalo bez proudu 70 % regionu.

Ruské jednotky pokračují v agresivních operacích nejen na východní frontě, ale také v oblasti Kurska, kde se snaží získat zpět území ztracená během ukrajinské letní ofenzivy. Ukrajinská armáda mezitím podniká údery hluboko na ruském území, k čemuž využívá americké rakety Atacms a britské Storm Shadow.

Tyto útoky zasáhly strategické cíle, včetně letecké základny a protiletecké obrany v Kurské oblasti. Moskva přiznala škody a oběti na životech, což je zřídka vídané oficiální uznání efektivity ukrajinských útoků.

Ruské úřady potvrdily zatčení britského občana Jamese Scotta Rhys Andersona, kterého obvinily z účasti na bojových akcích na území Kurské oblasti. Anderson, bývalý příslušník britské armády, byl zachycen na videozáznamu v ruských vojenských uniformách s rukama svázanýma za zády. Britská vláda uvedla, že je o situaci informována a že poskytne Andersonovi veškerou možnou pomoc.

Napětí mezi Moskvou a Západem eskaluje nejen kvůli pokračující válce, ale také kvůli očekávaným změnám americké zahraniční politiky pod Trumpovým vedením. Trump tvrdí, že je schopen ukončit konflikt během 24 hodin, avšak dosud neposkytl podrobnosti o svém plánu. Spojenci Ukrajiny, včetně NATO, mezitím zdůrazňují nutnost pokračování podpory Kyjeva, přičemž generální tajemník NATO Mark Rutte varoval před nebezpečím, které představuje rozšíření války o dodávky zbraní z Íránu, Severní Koreje a Číny do Ruska.

Rusko v reakci na ukrajinské útoky připravuje "odvetná opatření", přičemž prezident Vladimir Putin naznačil, že v krajním případě by mohlo dojít i na použití jaderných zbraní. Již minulý týden Rusko odpovědělo nasazením experimentální balistické rakety na město Dnipro. Tyto kroky podtrhují rostoucí intenzitu konfliktu a nebezpečí další eskalace. 

Stalo se