Ukrajina i Rusko mají podle experta potíže pokračovat v bojích, možná jde o zlomový bod

Situace na Ukrajině takřka pět měsíců od vpádu ruských vojsk podle Petráše stále více připomíná formát první světové války, tedy konflikt s charakterem poziční, zákopové války, kdy těžiště bojové činnosti leží v poměrně rozsáhlých střetech s využitím dělostřelecké a těžké techniky. "Tyto střety však ani jedné straně prozatím nepřinášejí územní zisky strategického významu. Tento způsob vedení konfliktu zcela jistě není záměrem ze strany Ruska a může být i známkou slabosti či nedostatku schopností ruské armády a pochopitelně i armády ukrajinské," uvedl Petráš.

Tato situace podle něj svědčí i o tom, že oba protagonisté mají potíže pokračovat v bojích a získat taktickou a posléze i strategickou iniciativu, což by podle něj mohlo být zlomovým bodem v dosavadním vývoji války. "O to více je překvapující, že ruská armáda poté, co na počátku července dobyla ukrajinský Lysyčansk, dosáhla hranice Luhanské oblasti a získala tak vojenskou kontrolu nad většinovou částí této oblasti, paradoxně nepokračuje v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupila k takzvané operační přestávce," uvedl odborník. Operační přestávka má být i podle oficiálního sdělení ruského ministerstva obrany vedena v celé oblasti vojenské operace. "Ruská armáda tak organizuje přeskupování sil, stahování prvosledových jednotek a jejich odpočinek a mezitím provádějí i omezené průzkumné útoky a dál bombardují kritické oblasti, aby vytvořily podmínky pro budoucí pozemní ofenzivy, jejichž načasování zůstává nejasné," uvedl Petráš.

V každém případě ale podle něj zvolení operační přestávky v momentě, kdy nasazené jednotky začínají získávat taktickou iniciativu, byť malou, je proti všem zásadám a principům operačního umění. "Operační postupy a doktríny různých armád vesměs zvažují roli operačních přestávek do jisté míry podrobně. Běžně se plánují operační pauzy, aby se obnovila bojová síla nebo zvýšila výdrž a síly pro další fázi, nicméně nesmí v žádném případě způsobit ztrátu taktické a už vůbec ne strategické iniciativy," upozornil Petráš.

Proto se podle něj operační přestávky uskutečňují tak, aby byl i nadále vyvíjený nepřetržitý tlak na protivníka prostřednictvím útočných akcí manévrovacími jednotkami. To však podle Petráše není případ ruského přístupu na Ukrajině.

"I bývalá sovětská vojenská teorie aplikovala operační přestávky podobným způsobem, přičemž je považovala někdy za nezbytné, ale vždy za nebezpečné. Pokud tedy Vladimir Putin i nadále tvrdí, že je připraven vystupňovat operační úsilí, dokud Rusko nedosáhne svých cílů, pak akt operační přestávky tomu neodpovídá a i nadále v ruských vojenských ambicích přetrvává značná vágnost," uvedl Petráš.