Ukrajina je pro ruskou armádu brána do Evropy, řekl Zelenskyj italským poslancům

Podle deníku Corriere della Sera se vystoupení nezúčastnila asi třetina italských zákonodárců.

Zelenskyj dnes na twitteru informoval, že mluvil také s papežem Františkem. Tématem byla složitá humanitární situace nebo blokování evakuačních koridorů ruskými vojáky. Ukrajinský prezident také naznačil, že svatý otec by mohl sehrát roli mediátora a pomoci ukončit lidské utrpení.

"Náš lid se stal armádou. Máme tisíce zraněných, zcela zničená města. Minulý týden jsem hovořil o 79 zabitých dětech, nyní tento počet vzrostl na 117. Toto je cena za odkládání řešení konfliktu," řekl dnes Zelenskyj v projevu ke společnému zasedání obou komor italského parlamentu. Popisoval hrůzy války na Ukrajině způsobené ruskou invazí a hovořil mimo jiné o utrpení podle něj skoro 400.000 lidí v obleženém Mariupolu, z něhož Rusko brání odjezdu civilistů humanitárními koridory. "Představte si, že by vám zničili Janov," přirovnal velikost Mariupolu k italskému městu, jež má asi o 130.000 obyvatel více.

Zelenskyj uvedl, že to, co nyní dělá ruská armáda na Ukrajině, prováděli naposledy v Evropě nacisté, když okupovali cizí země. Nebezpečí podle Zelenského hrozí i dalším zemím Evropy. "Ukrajina je pro ruskou armádu branou do Evropy, musíme zastavit toto barbarství," apeloval na další země. "Tuto válku připravoval desítky let jeden člověk (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. ČTK), který vydělával peníze na exportu ropy a plynu a nyní to používá pro válku. Musíme ho zastavit, aby miliony lidí přežily," prohlásil Zelenskyj, který svůj proslov zakončil opět slovy "Sláva Ukrajině" a také poděkováním: "Děkuji Itálie". Poslanci a senátoři reagovali dlouhým potleskem vestoje.

Po Zelenském hovořil k italským zákonodárcům ještě italský premiér Mario Draghi. Ten ocenil hrdinství Ukrajinců, kteří brání svou vlast proti Putinově agresi. "Dnes Ukrajina nebrání jen sebe, ale i náš mír, svobodu a bezpečnost," řekl Draghi. "Proto Itálie chce Ukrajinu v Evropské unii," dodal.

Podle deníku Corriere della Sera se vystoupení nezúčastnily stovky poslanců a senátorů. "Zákonodárců je celkem 945 a nás bylo v sále a na tribuně maximálně 580," řekl listu parlamentní zdroj. I další média referovala o prořídlých zadních řadách a tribunách. Původně ohlásilo neúčast zhruba 20 zákonodárců, kteří nesouhlasili s projevem ukrajinského politika. Neúčasti ale nemusí nezbytně vyjadřovat politický postoj a mohly je způsobit pracovní program či nemoc.

Zelenskyj od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil už k parlamentům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele či k europoslancům. Ve středu se chystá promluvit ke členům parlamentu japonského. V emotivních proslovech, jimiž si od mnohých zákonodárců vysloužil velký potlesk, Zelenskyj děkuje za dosavadní podporu a vyzývá k přísnějším protiruským sankcím.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.