Zástupci Ukrajiny dnes předali představitelům Francie, Německa, Itálie a Rumunska návrhy na další sankce proti Rusku, uvedl vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podle agentury Reuters. Čtveřice evropských lídrů v Kyjevě jednala s ukrajinskou hlavou státu, navštívila rovněž město Irpiň, v němž podle ukrajinských představitelů za dřívější ruské okupace zemřely stovky civilistů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dnes dorazili do Kyjeva, kam se vydali společně zvláštním vlakem z Polska, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska. Trojici doprovází rumunský prezident Klaus Iohannis. Navštívili přitom právě také město Irpiň v Kyjevské oblasti a sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Musíme zvýšit tlak na agresora, pracovat na sedmém balíčku sankcí, ve kterém bude embargo na plyn," napsal na sociální síti Telegram Jermak, který zároveň oznámil, že schůzka státníků skončila. Podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž sdělil, že jeho země má pevnou podporu mezinárodní koalice.
Macron po přesunu do Irpině podle agentury AFP řekl, že Ukrajina musí zvítězit. Scholz při návštěvě téhož místa na twitteru označil Irpiň a nedaleké město Buča za symboly "nepředstavitelné krutosti ruské války a nesmyslného násilí". "Tato válka musí skončit," napsal kancléř.
Draghi podle stanice CNN po návštěvě zdevastované Irpině slíbil "všechno obnovit". Iohannis, který přijel jiným vlakem, po návštěvě stejného místa na twitteru vyzval, aby "všichni ruští pachatelé byli pohnáni k zodpovědnosti před mezinárodní justicí".
Zatímco šokující záběry devastace zvýšily na jaře podporu Západu napadené zemi, ukrajinští představitelé se obávají, že by ji nyní mohla nahlodat "únava z války" - zvláště v době zdražování, poznamenala agentura AP.
Macron i Scholz zároveň podle ukrajinských médií přijeli s příslibem další podpory jejich zemí Kyjevu.
Do ukrajinské metropole přicestovali zvláštním nočním vlakem, který jim poskytly ukrajinské úřady. V Kyjevě je přivítaly sirény, protože Rusko pokračuje v úderech na cíle po celé zemi, poznamenal server The Guardian.
Kyjev v minulosti vrcholné představitele Německa, Francie a Itálie kritizoval za příliš opatrnou podporu Ukrajině, poznamenal Reuters. Obdobně výpravu okomentovala AP. Cesta má podle ní velkou symbolickou váhu, neboť Paříž, Berlín a Řím čelí kritice za to, že pokračují v jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a neposkytují Ukrajině zbraně v takovém rozsahu, který je podle Kyjeva nezbytný k odražení ruské agrese.
Evropští lídři v Kyjevě podpořili postavení kandidátské země EU pro Ukrajinu
Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska dnes při návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, informují světové agentury. Podle agentury Reuters francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že čtveřice podpořila myšlenku udělit Ukrajině "okamžitý" status kandidáta na členství v evropské sedmadvacítce.
"Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu)," řekl Macron na tiskové konferenci po jednání, kde společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem v Kyjevě hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Scholz prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň však zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy unie, splnit jasná kritéria, píše Reuters. "Ukrajina patří do evropské rodiny," nechal se slyšet ale německý kancléř.
Podle Draghiho je hlavním poselstvím jeho diskusí se Zelenským a vrcholnými představiteli Francie a Německa v Kyjevě to, že Itálie chce vidět Ukrajinu jako součást Evropské unie. "Itálie chce, aby Ukrajina získala kandidátský status, a podpoří tento postoj na příštím jednání Evropské rady," uvedl italský premiér. Premiéři a prezidenti členských zemí se na bruselském summitu sejdou příští týden ve čtvrtek a v pátek, přičemž Ukrajina je jedním z klíčových bodů programu vrcholné schůzky.
"Nacházíme se ve zlomovém okamžiku naší historie. Ukrajinci každý den brání hodnoty demokracie a svobody, které jsou základem evropského projektu, našeho projektu. Nemůžeme čekat. Nemůžeme tento proces odkládat," dodal Draghi.
Bruselský web Politico nedávno s odvoláním na několik unijních činitelů napsal, že Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Komise v pátek zveřejní zhodnocení, nakolik je Ukrajina připravena stát se kandidátskou zemí, o samotném přiznání statusu uchazeče o členství musí jednomyslně rozhodnout unijní státy. Zatímco země geograficky bližší Ukrajině jsou tomu nakloněny, několik západoevropských států dosud dávalo najevo pochybnosti.
Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní po únorovém začátku ruské invaze. Ukrajinský prezident Zelenskyj od té doby vytrvale zdůrazňuje, že rychlé přiznání pozice kandidáta na členství bude pro jeho zemi důležitou podporou v boji proti ruskému agresorovi.
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.