Ukrajina registruje od začátku agrese na 7000 válečných zločinů ruské armády

Uvedený údaj je podle ní založený na informacích, které získala policie a pracovníci Státního vyšetřovacího úřadu při evidenci trestných činů spáchaných v místech vojenských operací.

"Kromě toho máme portál https://warcrimes.gov.ua/, kde mohou všichni občané poskytovat své informace o válečných zločinech. Nyní je jich (celkem zaznamenaných zločinů) více než sedm tisíc," řekla prokurátorka.

Podle Venediktové prokurátoři jsou také přítomní na kontrolních stanovištích, kde hovoří s uprchlíky, aby odhalili spáchané válečné zločiny a zjistili, kdo se stal jejich obětí. Cílem je individuální potrestání pachatelů "od řadových vojáků až po nejvyšší vedení" Ruska, řekla generální prokurátorka.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.