Ukrajinská armáda podle Kyjeva zabila dalšího ruského generála

Jakov Rezancev (Foto: Denis NASik)
Jakov Rezancev (Foto: Denis NASik), foto: Wikimedia Commons
ČTK 26. března 2022 16:47
Sdílej:

Ukrajinská armáda zabila v bojích s ruskými silami na jihu země dalšího ruského generála, velitele 49. armády generálporučíka Jakova Rezanceva. Uvedl to podle listu Ukrajinska pravda poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Z ruské strany nebyla tato informace potvrzena.

"Naše vojska, teď to můžeme říci přesně, zlikvidovala velitele 49. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu Ruské federace, generálporučíka Jakova Rezanceva," řekl Arestovyč. Generál byl podle poradce zabit na letišti Čornobajivka, které se nachází severně od Chersonu, dosud jediného velkého ukrajinského města, které Rusové dobyli.

Deník dodal, že 49. ruská armáda je posádkou ve Stavropolu na jihu evropského Ruska, Rezancev jí velel od srpna 2020. Bojoval také v Sýrii.

Ukrajinci tvrdí, že zabili pět či šest ruských generálů, ale Rusko dosud potvrdilo jen smrt Andreje Suchoveckého. Penzionovaný americký generál David Petraeus předpokládá, že Rusko přichází o generály na Ukrajině hlavně kvůli potížím se spojením, kvůli kterým generálové vycházejí z opancéřovaných vozidel, aby si ujasnili situaci a dali rozkazy - a vzápětí se stávají terčem pro ukrajinské odstřelovače, napsal deník na svém webu.

Ruská verze internetové encyklopedie Wikipedia uvádí, že Rezancev byl podle nepotvrzených ukrajinských tvrzení zabit v pátek při dělostřeleckém ostřelování Rusy dobytého chersonského letiště u vsi Černobajivka.

Ukrajinské ministerstvo obrany odhaduje, že ruské síly během agrese proti Ukrajině zahájené 24. února přišly už přibližně o 16.400 vojáků. V pátek ruské ministerstvo obrany přiznalo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server newsbox.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro newsbox.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Stalo se
Zahraničí
Grónsko

Z Ruska přišel šílený návrh: USA seberou Grónsko a dají nám jeho polovinu

Ruský politik Andrej Guruljov, člen ruské Dumy a bývalý vojenský velitel, navrhl, aby Moskva vyjednala s Donaldem Trumpem dohodu o rozdělení Grónska v případě, že by Spojené státy úspěšně získaly tento strategicky významný ostrov. Prohlášení padlo během vysílání na ruské státní televizi Russia-1, kde Guruljov vystoupil společně s vlivným moderátorem Vladimirem Solovjovem, uvedl server Newsweek.

Zahraničí
Žraloci, ilustrační fotografie

Žralok opět zaútočil. Zabil teprve sedmnáctiletou dívku

Tragédie se odehrála na jihovýchodním konci ostrova Bribie, severně od Brisbane, kde v pondělí odpoledne zaútočil žralok na sedmnáctiletou dívku. Mladá plavkyně utrpěla vážná zranění v horní části těla a i přes rychlý zásah záchranářů svým zraněním podlehla.

Světové celebrity
Princ Harry a Meghan Markleová

Meghan prozradila, kdy se poprvé chtěla stát princeznou

Je vévodkyně Meghan do prince Harryho opravdu zamilovaná, nebo jí šlo jen o popularitu? To je otázka, která řadu let rozděluje veřejnost. Meghan totiž už dříve naznačila, co bylo důvodem sňatku.

České celebrity
Josef Zíma

Josef Zíma: Dostane se ještě někdy z nemocnice?

Josef Zíma loni podstoupil opravdu radikální operaci, která měla vyřešit jeho vleklé zdravotní potíže. Zatím se tak ale nestalo, protože legendární zpěvák je nadále v péči odborníků. Nadšený z toho není, protože i v pokročilém věku mu největší radost dělalo vystupování.