Ukrajinské síly pronikly až 50 kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti, uvedl dnes před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Pod kontrolou ukrajinské vlády se tak vrátilo území o rozloze přesahující 700 čtverečních kilometrů, dodal list Ukrajinska pravda, který citoval generálovo vyjádření.
"V rámci obranné operace na charkovském směru s cílem osvobození ztracených územní ukrajinské ozbrojené síly od začátku týdne v součinnosti s jednotkami národní gardy a dalšími silovými složkami vedou aktivní bojové operace na určených směrech. Celkově naše jednotky v jednotlivých směrech pronikly do hloubky dvou až několika desítek kilometrů. Osvobodily řadu obcí. Celková rozloha území, které opět kontroluje Ukrajiny na charkovském a jihobužském směru, představuje více než 700 čtverečních kilometrů," prohlásil generál, který je zástupcem náčelníka hlavní operační správy generálního štábu.
Hromov podle deníku dodal, že ukrajinské jednotky se vklínily do nepřátelské obrany na charkovském směru do hloubky až 50 kilometrů. Osvobodit se podařilo více než 20 obcí.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) dříve odhadli, že ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních.
Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině analytici ISW také uvedli, že ruská armáda začala do Charkovské oblasti posílat posily. Dosud nebyly ruské jednotky v oblasti pravděpodobně dostatečně početné vzhledem k tomu, že se Rusko soustřeďuje na dobytí zbytku Doněcké oblasti a také na jih Ukrajiny, kde ukrajinské síly podnikají protiofenzivu už od konce srpna.
Ukrajincům se tak patrně podařilo využít momentu překvapení a přesunu ruských vojáků k jižní ose bojů a podniknout v Charkovské oblasti severozápadně od města Izjum vysoce účinnou protiofenzivu, uvedl ISW. O míře překvapení svědčí podle ISW šokovaný tón ruských internetových komentátorů války, který zároveň demoralizuje ruské síly.
Podle posledních informací ukrajinské síly za poslední dva dny obklíčily město Balaklija a postupují směrem ke Kupjansku, nejdůležitějšímu železničnímu uzlu, který Rusko používá k zásobování všech svých jednotek na východní Ukrajině, uvedla ruská redakce BBC.
Ruské oficiální zdroje sice o tomto ukrajinském postupu mlčí, agentury RIA Novosti dnes ale informovala, že Ruskem dosazená správa Kupjansku zahájila evakuaci žen a dětí. Evakuaci ruské úřady zdůvodnily ukrajinským ostřelováním. Ani Kyjev podrobnosti protiofenzivy nezveřejňuje, soudě podle satelitních snímků ale byly ukrajinské síly ve středu ve vsi Volochiv Jar, asi 50 kilometrů od Kupjansku, napsala dnes stanice CNN.
Ukrajinské vzdušné síly za uplynulých 24 hodin podnikly přes 30 náletů na opěrné body ruské armády a seskupení ruských vojáků, sdělilo pak ve své pravidelné zprávě velení ukrajinské armády. Ukrajinská protivzdušná obrana na různých místech zničila dvě letadla, dva vrtulníky a také pět bezpilotních letounů, upřesnil ukrajinský generální štáb.
Rusko podle ukrajinského velení přišlo od vpádu vojsk z 24. února o asi 51.250 vojáků, 2122 tanků, 4557 obrněných vozidel, 1226 děl, 305 raketometů, 159 protiletadlových zbraní, 239 letadel a 210 vrtulníků.
Zprávy obou válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze v podmínkách pokračujících bojů nezávisle ověřit.
Na jihu Ukrajiny se ukrajinským silám patrně podařilo zničit pontonový most v Darjivce. Ten postavily ruské síly poté, co byl vážně poškozen silniční Darjivský most, uvedlo v dnešním přehledu o situaci na Ukrajině britské ministerstvo obrany.
Ruské ministerstvo obrany pak informovalo, že ukrajinská vojska přišla v oblasti mezi městy Mykolajiv a Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny o více než 190 vojáků. Značné ztráty podle Moskvy ukrajinské armádě zabránily v provádění dalších útoků v této oblasti. Pomocí "vysoce přesných úderů" ruské vzdušné síly zlikvidovaly 120 ukrajinských vojáků u Slovjansku a Kramatorsku na východě země, uvedlo rovněž ruské ministerstvo. Ani tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinci vyhodili na jihu země do povětří štáb proruského politického hnutí
Ukrajinské síly vyhodily v Ruskem obsazeném jihoukrajinském městě Melitopol do povětří štáb proruského politického hnutí, kde se připravovalo referendum o připojení regionu k Rusku. Podle agentury Interfax o tom informoval člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov, explozi v sídle proruského hnutí potvrdil také starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu.
"Jsme zas o jeden krok dál od pseudoreferenda. Výbuch v Melitopolu rovná se minus jeden štáb Jednotného Ruska (ruské vládní strany, pozn. ČTK)," napsal Fedorov na sociální síti Telegram.
Exploze v melitopolském centru hnutí s názvem Jsme spolu s Ruskem se odehrála ve středu večer. Na fungování tohoto hnutí, které vzniklo poté, co Rusko ovládlo Melitopol a další ukrajinská území, dohlíží ruská vládní strana Jednotné Rusko.
Ukrajina označuje hlasování, která Rusko připravuje v ovládnutých ukrajinských oblastech, za pseudoreferenda. V roce 2014 Moskva ospravedlnila výsledkem referenda připojení poloostrova Krym k Rusku. Podle Kyjeva a Západu ale bylo toto hlasování zmanipulováno Moskvou.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.