Válku na Ukrajině lze vnímat jako globální hybridní konflikt koalice autoritářských států proti demokratickým. Na dnešní meziparlamentní konferenci o společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politice to řekl předseda ukrajinského parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko. Apeloval také mimo jiné na přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO).
Podle Merežka by bylo chybou vnímat válku úzce jako konflikt dvou zemí. Některé autoritářské režimy podle něj mají mezi sebou spojenectví, podporují Rusko diplomaticky, propagandisticky, ekonomicky. Írán například poskytuje Rusku i vojenskou podporu, míní poslanec. Cílem autoritářských států je podle něj zničit mezinárodní právní pořádek a místo něj zavést vlastní verzi pravidel založených na represích, propagandě, teroru či genocidě.
Demokratické státy podle Merežka stojí naopak na hodnotách lidské důstojnosti, lidských práv, právního státu, tolerance či respektu mezinárodního práva. "Hovoříme o konfliktu hodnot," řekl Merežko.
Koalice autoritářských států je podle něj nebezpečnější než dřívější Sovětský svaz. Ten byl podle Merežka technologicky zaostalý, zatímco nyní totalitářské režimy používají nové technologie.
Merežko apeloval na to, aby země podkopávající transatlantickou a evropskou solidaritu byly vyloučeny z NATO a EU. "Nejlepším řešením, jak zastavit ruskou agresi, je okamžitě přijmout Ukrajinu do NATO, protože to je nejlepší garancí bezpečnosti na Ukrajině," poznamenal poslanec.
Západ podle Merežka musí přijmout takové protiruské sankce, aby byl agresor naprosto izolován. Považuje za chybu, že se ministři zahraničí EU neshodli na plošném pozastavení víz pro ruské turisty. Apeloval též na přijetí sankcí vůči "Putinovým přátelům v Evropě", zmínil bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, jenž je kritizován za úzké vazby na Rusko a na Putina. Merežko také apeloval přímo na Maďarsko, aby uplatňovalo sankce vůči Rusku a podporovalo Ukrajinu zbraněmi.
Merežko dále hovořil o nutném zmrazení a konfiskaci ruského majetku na Západě, boji proti nejen ruské, ale také čínské propagandě, jež podle něj zesiluje právě ruskou. Bojovat je nutné proti populistickým hnutím v Evropě, které podporují ruský narativ, či zřídit speciální mezinárodní tribunál, který by se zabýval válečnými zločiny na Ukrajině, řekl.
Poslanec míní, že by mělo více zemí označit otevřeně Rusko za teroristický stát, jak to například učinil litevský parlament. Zároveň Merežko uvedl, že by podle něj Rusko nemělo být součástí Rady bezpečnosti OSN, když svým jednáním porušilo Chartu OSN.
Na rekonstrukci Ukrajiny je podle něj nutné začít pracovat už teď, neboť to dá Ukrajincům naději. Klíčové podle něj je vytvořit ekonomické či sociální pobídky pro mladé lidi, aby neodcházeli ze země a podíleli se na její obnově. Merežko navrhl změnit systém vyššího vzdělávání a vytvořit na Ukrajině pobočky světových univerzit. Nutné je podle něj také vytvářet pracovní místa pro mladé a podpořit je k zakládání firem.
Ve věku 28 let zemřel herec Finnian Garbutt, kterého diváci znali především jako policistu Ryana Powera ze seriálu Hope Street z produkce BBC Northern Ireland. Herec rodák z Bangor, skonal podle prohlášení rodiny v poklidu domova. Garbutt byl pevnou součástí posledních tří řad tohoto kriminálního dramatu, které se natáčí v severoirském městečku Donaghadee.
Princ Harry a Meghan, vévoda a vévodkyně ze Sussexu, se po osmi letech vrátili do Austrálie na cestu, kterou média i veřejnost jen obtížně definují. Přestože se dvojice již před lety oficiálně odloučila od britské královské rodiny, jejich nynější návštěva nese prvky královského turné, celebritního PR i charitativní činnosti. Právě tato nejasná role vyvolává v Austrálii, kde je Harryho otec stále králem, značné kontroverze.
Debata v britské televizi Channel 5 o princi Harrym a Meghan Markle se změnila v ostrou slovní přestřelku. V pořadu Storm and Alexis se diskutovalo o tom, zda královská rodina potřebuje návrat uprchlého páru, přičemž nejvíce emocí vyvolala slova veteránky britské žurnalistiky Niny Myskow. Ta se prince Harryho rázně zastala a prohlásila, že byl vlastní rodinou „hozen pod autobus“.
Victoria Beckham poprvé prolomila mlčení ohledně vleklého sporu se svým synem Brooklynem a jeho manželkou Nicolou Peltz. V emotivním vyjádření zdůraznila, že ona i David se po celých třicet let svého působení ve veřejném prostoru snažili své děti především milovat a chránit. Reagovala tak na Brooklynův dřívější ostrý výrok, ve kterém své rodiče obvinil z neustálého nerespektování své ženy a z neochoty k upřímnému soukromému usmíření.
Agáta Hanychová přiznala, že někdy je toho prostě moc. Možná byste čekali, že taková slova pronese v souvislosti s péčí o potomky. Není to tak. Dcera herečky Veroniky Žilkové si postěžovala na něco docela jiného.
Česko v pátek rozesmutnila zpráva o úmrtí Jana Potměšila, který podle manželky odešel ve spánku. Bylo mu 60 let. Od rána přibývá vyjádření upřímné soustrasti rodině. Ozval se například i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Leošem Marešem v závěru loňského roku otřásla smrt dlouholetého parťáka Patrika Hezuckého. Nejtěžší to ale samozřejmě měla rodina zesnulého, které se jeden z nejslavnějších českých moderátorů snažil všemožně pomáhat. S tím je ale konec.
Daniel Makovec nebude jediným nováčkem v letošní řadě StarDance. Česká televize v pátek představila osmého tanečníka, který přijal její nabídku. Na jednu zásadní věc se ale stále čeká. Produkce zatím neprozrazuje, s kým tanečníci utvoří páry.
Zklamání z porážky v posledním ostře sledovaném zápase střídá radost. Jiří Procházka se totiž stal poprvé otcem. Gratulace se v posledních hodinách jen hrnou. Zápasník ale dal najevo, že se chce popasovat i s kritiky.
Těžké chvíle zažívá naše nejslavnější herečka Jiřina Bohdalová. Legenda české kinematografie přišla jen krátce před 95. narozeninami o milovanou mladší sestru Jaroslavu, která dlouhé desítky let žila v zahraničí. Jak na tom Bohdalová momentálně je?
Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.
Princ Harry zakončil třetí den své cesty po Austrálii mimořádně upřímným a emotivním vystoupením na summitu InterEdge v Melbourne. Jako hlavní řečník se zaměřil na téma duševního zdraví na pracovišti, ale ve svém devatenáctiminutovém projevu zašel mnohem dál do hloubky svého soukromí. Přiznal, že se v různých fázích svého života cítil ztracený, zrazený a naprosto bezmocný, zatímco se snažil vyrovnat s tíhou svého postavení a osobní tragédií.