Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu pravidelný summit, jehož hlavními tématy jsou další pomoc Ukrajině v obraně proti ruské agresi a podpora zelené evropské ekonomiky. Na úvod jednání se s nimi na dálku spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jim přiblížil aktuální vývoj války a další potřeby své země.
Šéfové unijních států budou hovořit například o možnostech, jak urychlit další dodávky munice a zbraní pro Kyjev nebo jak zlepšit účinnost dosavadních protiruských sankcí.
Zelenského promluva k prezidentům a premiérů zemí EU podle nejmenovaného unijního činitele trvala asi deset minut, píše web Politico. Informovaný zdroj její obsah shrnul tak, že Zelenskyj vyzval k urychlení vojenské pomoci, "jinak se válka povleče". Podle zpravodaje Svobodné Evropy Rikarda Jozwiaka také ukrajinský prezident řekl, že by rád v Kyjevě uspořádal "summit o mírovém plánu", ovšem vzhledem k logistickým úskalím takového postupu lídry EU požádal, zda by se akce mohla konat v některé z unijních metropolí.
Lídři EU se v Bruselu sešli tři dny poté, co se zástupci vlád zemí bloku dohodli na uvolnění dvou miliard eur (téměř 48 miliard korun) na nákup dělostřelecké munice. Někteří politici zejména z východního křídla unie chtějí zajistit, aby evropský blok vyhradil ze svých fondů peníze i na další vojenskou podporu Kyjeva při očekávaném pokračování bojů.
Hovořit se bude také o urychlení přijímacího procesu Ukrajiny do EU. Část států včetně Česka by ráda viděla začátek přístupových rozhovorů ještě letos, po čemž volá i Kyjev, některé západoevropské země nebo Maďarsko ale chtějí pozvolnější tempo. Navržené závěry summitu hovoří o těchto tématech obecně a podle diplomatů se od vrcholné schůzky nečeká žádné zásadní rozhodnutí.
Ve večerním bloku čeká vůdce unijních zemí debata o tom, jak podpořit fungování jednotného trhu a přechod ke klimaticky odpovědné ekonomice v době, kdy je EU značně závislá na dovozu surovin a technologií z Číny a dalších zemí.
Obavy také vyvolává konkurence čínských a amerických firem, kterým Peking a především Washington poskytují státní podporu. Diskuse se zaměří i na nedávný návrh Evropské komise, která chce zajistit výrobu obnovitelných technologií a získávání surovin v Evropě.
Summit přivítal dohodu o urychlení dodávek munice pro Ukrajinu
Premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Dále například vyzvali k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí a přivítali "reformní úsilí" Kyjeva, k dalšímu vývoji cesty Ukrajiny do EU se však ve společném prohlášení nevyjádřili.
Přelomovou dohodu o společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu dotáhly členské země EU do konce v pondělí, přičemž na tento účel vyčlenily dvě miliardy eur ze společných fondů. Unie tím reagovala na opakované požadavky Kyjeva o vystupňování vojenské pomoci a také na problémy ukrajinské armády s nedostatkem dělostřelecké munice.
Podle závěrů Evropské rady bude iniciativa kromě dělostřelecké munice pokrývat také dodávky dalších střel země-země a též raket, přijde-li z ukrajinské strany takový požadavek. EU bude "dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu Ukrajině a jejím lidem tak dlouho, jak bude potřeba", píše se v textu.
Unijní lídři v něm také vyzývají ostatní země, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi, aniž by ovšem zmiňovali konkrétní státy. V poslední době se v této souvislosti soustředí pozornost na kroky Číny, která podle Spojených států zvažuje dodávky vojenské pomoci Rusku, ale zatím se pro takový postup nerozhodla.
Unie nevylučuje zavedení dalších sankcí ve snaze oslabit schopnost Ruska vést válku, podrobnosti ale výstup ze summitu nepřináší. Zdůrazňuje potřebu efektivně aplikovat existující postihy a bránit jejich obcházení. Lídři sedmadvacítky se také zabývali snahou dohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny, přičemž přivítali nedávnou dohodu na zřízení mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). Nakonec v textu závěrů neuvítali vydání mezinárodního zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina, Evropská rada tento vývoj pouze "vzala na vědomí".
Na začátku dnešní diskuse o Ukrajině se k unijním lídrům na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který mimo jiné usiluje o rychlé zahájení přístupových rozhovorů s EU. Summit v tomto směru přivítal "odhodlání Ukrajiny a reformní úsilí" a "podtrhl význam ukrajinského přístupového procesu", aniž by ale nastínil jeho další vývoj.
Další východoevropskou zemí, která usiluje o členství v unii, je Moldavsko, kterému dnes unijní lídři slíbili další bezpečnostní, ekonomickou či energetickou podporu. Vyzvali při tom Evropskou komisi, aby připravila návrhy takové pomoci do příštího summitu, který je plánovaný na červen.
Summit EU se shodl na podpoře zelené a digitální ekonomiky
Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom dnes shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny. Členské státy by podle přijatých závěrů měly pracovat na tom, aby se na území EU vyrábělo více obnovitelných technologií a těžilo, zpracovávalo a recyklovalo více strategických surovin.
S tím počítají návrhy dvou norem, které Evropská komise zveřejnila minulý týden. Summit dnes vyzval unijní instituce, aby pokročily v práci na jejich schvalování. Členské země přitom nemají jednotný pohled na to, zda do pravidel pro podporu výroby technologií zahrnout i jádro, o což usiluje zejména Francie, ale i další země včetně Česka. Německo, Rakousko či Lucembursko to však naopak odmítají a dnešní schůzka lídrů spor podle očekávání nevyřešila.
Šéfové států a vlád se naproti tomu shodli na zvýšení investic do výzkumu a vývoje inovací, které by se podle jejich představ měly v součtu veřejných a soukromých financí přiblížit tří procentům hrubého domácího produktu (HDP). Chtějí také dále usnadnit přeshraniční financování projektů a usnadnit zvláště malým a středním firmám přístup k penězům.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.