Unijní ministři budou hledat kompromis ohledně omezení víz pro ruské turisty

Ministři by se mohli shodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Platit by opatření mohlo zhruba od října, vyplývá z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. Ministři z některých států mluvili před jednáním o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům Putinova režimu i lidem, kteří válku schvalují.

EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.

Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo či Francie, jsou ale proti. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který bude předsedat pražskému jednání, uvedl, že takové opatření by bylo příliš drastické. Vyzval k řešení, které by bylo selektivní. Slovinská ministryně Tanja Fajonová uvedla, že je pro pozastavení facilitační dohody, ne však pro plošné pozastavení víz.

"Vydali jsme návrh, který volá po zásadním omezení. Vnímáme, že to má určitou odezvu, vyvolalo to debatu. Nyní sbíráme reakce dalších evropských států," uvedl Lipavský. "Hledáme kompromisní řešení. Je potřeba být realista, pokud máme nějaký postoj Francie, Německa a dalších států. Je to o debatě," doplnil. "Klíčové je, abychom zachovali evropskou jednotu," dodal Lipavský.

Borrell před jednáním novinářům řekl, že podpora Ukrajině bude trvat tak dlouho a bude tak rozsáhlá, jak bude potřeba. Zopakoval tak své vyjádření po dnešním jednání unijních ministrů obrany. Podle Borrella se debata povede i o sankcích a jejich efektivitě. Je přesvědčen o tom, že restrikce dopadají na ruskou ekonomiku, technologie, průmysl i dopravu.

"Sousedíme s Ukrajinou. Čelíme tragickým dopadům každý den. Je to největší humanitární krize. Extrémně rostou ceny energií. Jediné, co si přejeme, je jedno slovo: mír. Budeme se soustředit na rozhodnutí, která k němu povedou, ne na návrhy, které by eskalovaly situaci,“ uvedl maďarský ministr Péter Szijjártó. Zákaz vydávání víz nepovažuje v nynější situaci za vhodné řešení.

Podle šéfa slovenské diplomacie Ivana Korčoka určitou dohodu zástupci členských zemí už mají, nyní mluví o provedení a míře restriktivnosti. Podotkl, že Slovensko vydávání víz už zastavilo.

Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu dnes konstatoval, že je nutné připravit osmý balík protiruských sankcí, nadále pomáhat Ukrajině dodávkami zbraní a omezit vydávání víz s výjimkou humanitárních případů.

Litevský ministr Gabrielius Landsbergis zmínil situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny. Z útoků na ni se už několikátý týden obviňují obě válčící strany. "Nikdy jsme nebyli blíže jaderné katastrofě," řekl. Země EU se podle něj musí vrátit k dřívější diskusi o potřebě letecké jednotky, jež by dohlížela na jadernou bezpečnost v elektrárně a jejím okolí.

Podle Lipavského se šéfové diplomacie zaměří také na situaci v Africe a na to, co by unie měla udělat, aby na africkém kontinentu "nepřevládal ruský narativ". Africké země dovážejí obilí z Ukrajiny, hrozí potravinová krize. "Ruské kroky na ně dopadají, přesto ho podporují," podotkl Lipavský.