Unijní summit se chystá podpořit společné nákupy plynu a konec závislosti na Rusku

Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychlejšího odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Evropské země se kvůli válce způsobené ruskou agresí potýkají s novým růstem cen energií, který chce řada z nich řešit společnými kroky. Evropská komise proto ve středu představí plán, jak růst těchto cen omezit. Podle informací zveřejněných dnes listem Financial Times hodlá Brusel vsadit především na společné nákupy plynu. S podobným krokem počítala již podzimní strategie komise, která byla reakcí na první růst cen způsobený nedostatkem zásob a postpandemickým oživením ekonomiky.

Zejména jihoevropské země či Francie přitom prosazují stanovení maximálních cen plynu a jejich oddělení od cen elektřiny, na něž jsou na jednotném unijním trhu navázány. Německo, Nizozemsko či skandinávské státy to však s odkazem na podle nich bezproblémové fungování trhu odmítají.

"Zdá se mi, že ty přístupy jsou různé, je možné snižovat daně, což je alespoň zatím lepší přístup z pohledu České republiky, než přímo zastropovat ceny," řekl dnes novinářům český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek po bruselském jednání s kolegy z ostatních členských zemí.

Ministři debatovali o navrhovaných závěrech summitu, jejichž text má ČTK k dispozici. Lídři podle nich pověří státy, aby co nejdříve začaly plnit plynové zásobníky a koordinovat zajištění dostatečných zásob pro celou EU. Vedle přípravy společných nákupů plynu by také unie podle šéfů států měla dokončit vzájemné propojení infrastruktury, což by dále snížilo závislost na ruském plynu.

Lídři se patrně stejně jako na nedávném neformálním summitu ve Versailles neshodnou na časovém horizontu, do kterého by se EU měla zcela zbavit závislosti na ruských energetických surovinách. Podle navrhovaného textu toho chtějí docílit "nejdříve, jak to bude možné". Měli by proto pověřit komisi, aby do konce května připravila analýzu, jak toho dosáhnout. Unijní exekutiva už na versailleském summitu navrhla ukončit odběr ruského plynu do roku 2027, pro některé země více spoléhající na ruské dodávky však byl tento termín příliš krátký.

Podle Beka se nedá čekat, že by se lídři na summitu shodli na okamžitém embargu na dovoz ruské ropy, které by v rámci pátého balíku sankcí rády prosadily pobaltské země, Polsko, ale i ČR. Některé státy jako Německo nebo Maďarsko se však z ekonomických důvodů nechtějí od ruské ropy ani plynu odstřihnout, ačkoli evropské platby za tyto zdroje poskytují klíčový balík financí pro ruskou válečnou kampaň.

"Shoda zatím na tom balíčku není, bude se vyjednávat o rozšíření toho seznamu bank, které by sankce postihly," řekl český ministr s odkazem na dřívější vyřazení sedmi ruských bank z platebního systému SWIFT. Zastánci energetického embarga včetně ČR podle něj tlačí na nepřesvědčené země, k čemuž by mohlo pomoci i veřejné mínění nakloněné například v Německu ukončení dovozu ruských energií. Bek však soudí, že případná shoda celé EU je spíše věcí budoucích jednání, nikoli nadcházejícího summitu.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

EU chystá fond solidarity s Ukrajinou, dárcovskou konferenci může pořádat ČR

Evropští lídři se chystají na čtvrtečním summitu v Bruselu schválit vytvoření fondu solidarity s Ukrajinou, který by měl pomoci s obnovou země po devastující ruské invazi. Podle návrhu závěrů vrcholné schůzky by šéfové států měli také vyzvat k uspořádání mezinárodní dárcovské konference.

Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek dnes novinářům řekl, že příprava konference by mohla být součástí programu nadcházejícího českého předsednictví EU ve druhém pololetí letošního roku.

Předseda Evropské rady Charles Michel minulý týden o možnosti zřídit fond hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Peníze z něj by měly podpořit strádající zemi během války a zároveň se stát základem pro její poválečnou obnovu.

Lídři EU se podle navrženého prohlášení summitu hodlají zavázat k podpoře "okamžitých potřeb" ukrajinské vlády stejně jako "rekonstrukce demokratické Ukrajiny" po skončení války.

"Byli bychom rádi, kdyby donorská konference byla součástí programu našeho předsednictví," řekl po bruselském jednání s kolegy z unijních zemí Bek. Doplnil, že jeho úřad již od minulého týdne jedná o záležitosti s ministerstvem zahraničí. Podrobnosti jako termín či místo konání konference podle něj zatím nebyly určeny. Česko přebere vedení EU od Francie na půl roku v červenci.