Plán na zahrnutí silniční dopravy a vytápění budov do systému emisních povolenek rozděluje země Evropské unie. Ministři životního prostředí dnes v Bruselu prezentovali postoje členských států k balíčku klimatických návrhů Evropské komise a právě záměr zpoplatnit emise ze zmíněných odvětví vyvolalo patrně největší pochybnosti.
Podpořila jej část zemí západní a severní Evropy včetně Německa či Rakouska, výrazné výhrady dali naopak najevo zástupci států východního křídla EU včetně nové české ministryně Anny Hubáčkové.
Unijní exekutiva v červenci předložila dosud nejzásadnější sadu klimatických návrhů od postupného zákazu aut se spalovacími motory přes zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a zavedení takzvaného uhlíkového cla až po rozšíření prodeje emisních povolenek. Plán má přiblížit EU splnění nového cíle, na němž se před rokem shodli lídři členských zemí - tedy snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. O návrzích ve druhé polovině roku začaly debatovat členské země a Evropský parlament, jejichž souhlas je pro přijetí jednotlivých norem nutný.
Zástupci Polska, Slovenska, Česka či několika dalších států dnes dávali najevo, že i vzhledem k současným vysokým cenám energií se obávají dalšího zdražování.
"Návrh na zahrnutí silniční dopravy a budov do ETS je pro nás v současné podobě velmi obtížně přijatelný, a to s ohledem na pravděpodobné negativní sociální dopady, které mohou výrazně zvýšit riziko energetické chudoby v naší zemi," prohlásila nová česká ministryně, jež dnes poprvé jednala se svými unijními kolegy. Česko podle ní chápe nutnost snížit emise i v odvětvích, na která se dosud prodej povolenek nevztahuje. Nový sociálně klimatický fond, který navrhla komise v zájmu snížení dopadů očekávaného zdražení na obyvatele, nezaručuje dostatečné zmírnění rizik, dodala Hubáčková. Komise navrhla do fondu převést čtvrtinu zisků z nových povolenek, jeho objem se odhaduje na desítky miliard eur.
Kritika zdražení automobilové dopravy či vytápění budov se však neozývá pouze z postkomunistických zemí více spoléhajících na fosilní zdroje. Obavy daly najevo i Španělsko, Portugalsko či Irsko.
Naopak na nutnost co nejvíce dopravcům či teplárnám znevýhodnit využívání znečišťujících zdrojů poukazovali například ministři skandinávských zemí či Německa. "Chceme zavést nejnižší cenu za tunu uhlíku v Evropě, protože to považujeme za velice důležitý krok na cestě pryč od uhlí," řekl německý státní tajemník pro hospodářství a klima Patrick Graichen.
Vzhledem k rozdílnosti postojů se dá očekávat, že část vyjednávání o jednotlivých normách klimatického balíčku se bude odehrávat za českého předsednictví EU ve druhé polovině příštího roku. Unijní činitelé se obávají, že pokud by návrh na rozšíření emisního systému neprošel, bude muset být přísnější některá z dalších norem, aby sedmadvacítka mohla cíle k roku 2030 reálně splnit.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.