Uprchlíci z Ukrajiny si v Česku založili 100.000 bankovních účtů

Česko vydalo od počátku války přes 269.000 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Počet vydaných víz v posledních dvou týdnech klesá, proti minulé středě je dostalo o zhruba 500 lidí méně. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300.000.

Česká bankovní asociace iniciovala jednání o zjednodušené identifikaci lidí, kteří utíkají před válkou. Nová metodika vznikla po konzultacích s Finančním analytickým úřadem a ministerstvem vnitra. "S těmito úřady zůstáváme ve spojení a další problémy jsme připraveni operativně řešit. Každá banka sama vyhodnocuje rizika a rozhoduje se, komu účet otevře. My se jim snažíme maximálně pomoct a vše zjednodušit," uvedla dříve výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková.

Dál vznikají i nové mobilní přepážky bank přímo v asistenčních centrech. K těm v Praze se přidala další krajská, ale i menší města. Vedle Brna a Ostravy jde například o Karlovy Vary, Liberec, Mladou Boleslav, Kutnou Horu, Příbram, Olomouc nebo Ústí nad Labem, uvedla asociace.

Banky podle ní postupně odstraňují i jazykovou bariéru. Nabízejí internetové stránky v ukrajinštině nebo návody na použití mobilního bankovnictví. Objevily se už i ukrajinské mutace internetového bankovnictví. V mobilních pobočkách jsou pak tlumočníci a bankovní poradci většinou ukrajinštinu také ovládají. Banky kvůli tomu přemísťují svoje pracovníky z regionů, popřípadě přijímají jazykově vybavené pracovníky.

V současnosti působí přímo v krajských asistenčních centrech deset bank. Podmínky jsou přitom srovnatelné, banky nabízejí účty zdarma. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje zkrácení front na úřadech práce. Mobilní přepážky budou podle asociace fungovat, dokud o to bude ze strany ministerstva zájem.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.