Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok dětem neplatičů 107,8 milionu

Podle údajů resortu letos úřady dostávají měsíčně 520 až 750 žádostí. Minulé vedení ministerstva jich očekávalo každý měsíc zhruba 2000. Počítalo s tím, že ročně bude příjemců kolem 24.000.

Úřad práce může dětem neplatičů od loňského července poskytovat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně. Tuto dávku může poskytovat až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání převezme úřad. Podle podkladů k zákonu o náhradním výživném se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

Většinou o dávku žádají ženy. Muži tvořili 18 procent žadatelů a desetinu žádostí podaly děti, upřesnila Merhautová. Za první rok dostaly úřady 10.576 žádostí. Nejvíc jich bylo hned loni v červenci, a to 2148. Poté počet klesal. V prosinci dorazilo 471 žádostí. Od té doby úřady přijaly měsíčně 520 až 750 žádostí. Letos v červnu k polovině měsíce o dávku požádalo 229 lidí.

Počet vyplacených dávek postupně roste. V posledních měsících se zvedá zhruba o dvě či tři stovky. V červnu úřady poskytly 7212 náhradních výživných. Celkem jich za rok vyplatily 59.701. Průměrná dávka činí 1805 korun.

Minulé vedení ministerstva práce v čele s exministryní Janou Maláčovou (ČSSD) počítalo s 24.000 příjemců. Roční výdaje odhadovalo na 860 milionů korun. Na první půlrok vyčlenilo 445 milionů korun, velkou část nevyužitých peněz pak převádělo do jiných výdajů. Pro letošek má resort v rozpočtu 181 milionů korun. Od ledna do konce května se vyplatilo 57,4 milionu korun.

Výdaje na vyřizování náhradního výživného by tak podle dostupných údajů zatím zřejmě převyšovaly podporu pro děti. Podle podkladů ke schválenému zákonu se totiž mělo minimálně 115,48 milionu korun ročně vydat na úředníky, kteří měli alimenty od státu vyřizovat. V úřadech práce kvůli tomu v minulém volebním období vzniklo 160 nových úřednických míst. Do každé pobočky v republice nastoupili zhruba dva pracovníci. Ti se teď pravděpodobně ale věnují jiné agendě. Nové aplikace pak měly stát 38 milionů korun a jejich roční provoz 12 milionů korun.

Náměstkyně uvedla, že ministerstvo rušení dávky neplánuje. Nechystá nyní ani úpravu zákona a změnu pravidel vyplácení. Nejprve chce zhodnotit výsledky i proces vymáhání.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Podle zjištění dvě třetiny dotázaných pracovaly, víc než pětina byla na rodičovské či mateřské a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Stát poskytuje nejčastěji náhradní výživné školákům od sedmi do 15 let.

"Celkem 98 procent dětí, na které se čerpá náhradní výživné, žije po většinu měsíce pouze s jedním rodičem. Tři čtvrtiny dětí se s druhým rodičem vůbec nestýkají," uvedlo ministerstvo.

Víc než 80 procent dotázaných příjemců uvádí, že jim peníze od státu pomáhají s úhradou životních nákladů. Necelá pětina vymáhá výživné po neplatiči u soudu. Víc než čtyři pětiny zvolily exekuci. Pro ni se téměř třetina z nich rozhodla až kvůli náhradnímu výživnému.