USA a evropské země podle Lavrova vedou na Ukrajině válku proti Rusku

Ruská vojska loni 24. února vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Lavrov a další nejvyšší ruští představitelé opakovaně kritizují Západ, který Kyjevu poskytuje finanční, humanitární i vojenskou pomoc.

"Spojené státy prostřednictvím Ukrajiny vedou zástupnou válku proti naší zemi s jediným úkolem: konečné řešení ruské otázky," řekl podle agentury Reuters Lavrov. Americké vedení přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi a francouzskému císaři Napoleonovi, kteří se kdysi také o podrobení Ruska pokusili.

Šéf ruské diplomacie rovněž prohlásil, že Moskva dosud od Kyjeva neobdržela žádné seriózní návrhy na mírové řešení konfliktu, a znovu vyjádřil obavy o bezpečnost Ruska. NATO vyzval, aby z Ukrajiny a dalších zemí v blízkosti ruských hranic odstranilo svou "vojenskou infrastrukturu". Severoatlantická aliance kvůli ruské invazi posílila obranu zejména v členských státech na svém východním křídle a žádost o členství loni v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině podaly Švédsko a Finsko.

"Musíme vyvodit závěry ze vstupu Finska a Švédska do NATO. Pokud k němu dojde, na naší straně hranice přijmeme příslušná vojensko-technická opatření," uvedl podle agentury TASS Lavrov. Rusko s Finskem sdílí hranici o délce 1300 kilometrů.

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě už loni na jaře. Kyjev opakovaně trvá na tom, že rozhovory podmíní obnovením své územní celistvosti v mezinárodně uznávaných hranicích, tedy včetně Krymského poloostrova, který Rusko anektovalo už na jaře 2014, a té části Donbasu, kterou Rusové posledních osm let ovládali prostřednictvím proruských separatistů. Moskva tyto podmínky odmítá.

"Budeme připraveni na vážné nabídky," řekl Lavrov. Dosavadní návrhy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za "absurdní", zejména desetibodový mírový plán, který ukrajinská hlava státu představila loni v listopadu. Hovoří se v něm o stažení ruských jednotek z celého ukrajinského území nebo o zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny, jichž se Rusové na Ukrajině dopouštějí.

Lavrov také prohlásil, že vztahy Ruska se Západem "už nikdy nebudou stejné", a naopak vyzdvihl vazby Moskvy na Peking, které podle něj nikdy nebyly silnější. Vztahy Ruska s Čínou mají pro Moskvu zásadní strategický význam, jelikož jeho invaze na Ukrajinu způsobila zpřetrhání ekonomických vazeb se západními zeměmi a vlnu sankcí, poznamenala k tomu agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ohlásili ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít "žádné 'zakázané' oblasti spolupráce".