Rusko a proruské síly provozují na Ukrajině 21 středisek, která slouží k zadržování, výslechům a třídění válečných zajatců a civilistů. Vyplývá to z nové zprávy vědců z Yaleovy univerzity, kterou podpořilo americké ministerstvo zahraničí v rámci snahy pohnat Moskvu k zodpovědnosti za činy spáchané během půl roku trvající války na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Zpráva se odvolává na komerční satelitní snímky a informace z otevřených zdrojů. Na jejich základě s "vysokou mírou jistoty" identifikuje jednotlivá místa - včetně zařízení, která dříve sloužila jako školy, tržiště a běžné věznice. V jednom vězeňském komplexu byly rovněž identifikovány možné hroby.
Ruská ministerstva obrany a zahraničí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedl Reuters.
Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví, která zprávu vypracovala, je partnerem skupiny pro sledování konfliktu Conflict Observatory (CO) financované americkým ministerstvem zahraničí, která byla spuštěna v květnu s cílem zachytit a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech údajně spáchaných Ruskem na Ukrajině.
Výkonný ředitel výzkumné laboratoře Nathaniel Raymond uvedl, že podle jejich zjištění Rusko a jeho stoupenci zavedli "systém filtrace" pro třídění lidí v okupovaných oblastech, což představuje "mimořádnou situaci v oblasti lidských práv". Podle Raymonda není známo, kolik civilistů prošlo nebo je stále drženo v těchto jednadvaceti místech.
Mezi identifikovanými místy je i vězeňský komplex u Olenivky, kde bylo 29. července při výbuchu údajně zabito 53 ukrajinských válečných zajatců. Výzkumníci z Yaleovy univerzity nově identifikovali narušenou půdu odpovídající jednotlivým nebo hromadným hrobům.
K tomuto narušení půdy zřejmě došlo už v dubnu, uvádí se ve zprávě, jež se shoduje s výpovědí bývalého vězně, který uvedl, že zhruba v té době byli zadržení nuceni kopat hroby.
Ačkoli výzkumníci nedospěli k žádnému závěru ohledně osudu ukrajinských válečných zajatců ve věznici, potvrdili také, že další známky narušení půdy na jiných místech areálu byly zachyceny už 27. července, tedy ještě před výbuchem v Olenivce.
Ukrajinští představitelé opakovaně obvinili Rusko z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá "speciální vojenskou operací", úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.
Ruské velvyslanectví ve Washingtonu v červenci uvedlo, že americká tvrzení o zadržování Ukrajinců v okupovaných oblastech jsou pokusem o rozdmýchání "rusofobie" a očerňování ruských ozbrojených sil.
Zpráva vědců Yaleovy univerzity se zaměřila na Doněckou oblast, kde Rusko a jeho zástupná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) v březnu ovládly většinu města Mariupol. Starosta města v dubnu uvedl, že asi 40.000 civilistů z města bylo násilně přesunuto na území kontrolované Ruskem nebo odvezeno do Ruska.
Zpráva popisuje systém, na jehož základě jsou civilisté z oblastí postižených konfliktem převáženi do zmíněných středisek, kde jsou registrováni a vyslýcháni, než jsou buď propuštěni, drženi ve vazbě, nebo převezeni do Ruska.
Výzkumníci z nejméně pěti nezávislých zdrojů ověřili existenci 21 podobných míst a domnívají se, že součástí tohoto systému je nejméně sedm dalších míst, jejichž existenci se podaří postupně potvrdit, dodal Raymond.
Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ve svém prohlášení znovu vyzvalo Rusko, aby zastavilo všechny filtrační operace a nucené deportace a umožnilo přístup nezávislým pozorovatelům.
"Prezident Vladimir Putin a jeho vláda se nebudou moci beztrestně dopouštět tohoto přetrvávajícího zneužívání. Musí být pohnáni k odpovědnosti a Spojené státy a naši partneři nebudou mlčet," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Mirka Dopitu a Jaromíra Soukupa jsme svého času mohli vnímat jako soky v souboji o přízeň Agáty Hanychové. Uspěl první jmenovaný, který se tak momentálně může veřejně povyšovat nad toho druhého.
Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize.
Legendární Ladislav Kerndl oslavil v minulém týdnu kulaté 80. narozeniny a jeho neméně slavná dcera Tereza se postarala o to, aby se na jubileum nezapomnělo.
Česko dnes čeká předposlední zápas ve skupinové fázi letošního mistrovství světa s vědomím, že by do dějiště šampionátu přece jen mohla dorazit ještě jedna posila ze zámořské NHL. V noci totiž opustil Stanley Cup tým s českým hokejistou v kádru.
Jiří Krampol oslaví za necelé dva měsíce 87. narozeniny, ale pokročilý věk nevnímá jako jedinou příčinu častých zdravotních potíží, které ho trápí. Někdejší velký sportovec se domnívá, že zásadní roli sehrála jedna konkrétní věc.
Jiří Bartoška prožil většinu života za dob společného československého státu, takže není divu, že zpráva o jeho smrti v minulém týdnu zasáhla i sousední Slovensko. Vzpomínku na hereckého kolegu a prezidenta karlovarského filmového festivalu připojila i Magda Vášáryová.
Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty s metastázemi v kostech. Informovala o tom BBC s odvoláním na prohlášení jeho kanceláře.
Agáta Hanychová tvrdí, že dostala kudlu do zad, ale nechce říct, kdo ji měl zradit. Jen jedno je jisté. Spolehnout se prý může jen na členy rodiny. Fanoušci se proto domnívají, že kamarádku zklamala Ornella Koktová. Co se mělo stát?
Proměnlivé bude počasí během dalšího květnového pracovního týdne, který právě začíná. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Dnešek a dny před víkendem mají být chladnější, uprostřed týdne se přechodně oteplí.
V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.
Uplynul ve čtvrtek měsíc od chvíle, co se v Praze uskutečnilo poslední rozloučení s Aničkou Slováčkovou, statečnou bojovnicí, která v pouhých 29 letech podlehla zákeřné rakovině. K jejím oporám z řad přátel patřil i Milan Peroutka. Známý zpěvák se teď rozhodl poskytnout odpověď na citlivou otázku.
Dáda Patrasová to nemá jednoduché, protože se před měsícem musela vyrovnat se smrtí milované dcery Aničky. Ztráta blízkého člena rodiny se na ní podepsala natolik, že v uplynulých dnech skončila v péči odborníků. A rodina o tom nechce moc mluvit.