Rusko a proruské síly provozují na Ukrajině 21 středisek, která slouží k zadržování, výslechům a třídění válečných zajatců a civilistů. Vyplývá to z nové zprávy vědců z Yaleovy univerzity, kterou podpořilo americké ministerstvo zahraničí v rámci snahy pohnat Moskvu k zodpovědnosti za činy spáchané během půl roku trvající války na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Zpráva se odvolává na komerční satelitní snímky a informace z otevřených zdrojů. Na jejich základě s "vysokou mírou jistoty" identifikuje jednotlivá místa - včetně zařízení, která dříve sloužila jako školy, tržiště a běžné věznice. V jednom vězeňském komplexu byly rovněž identifikovány možné hroby.
Ruská ministerstva obrany a zahraničí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedl Reuters.
Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví, která zprávu vypracovala, je partnerem skupiny pro sledování konfliktu Conflict Observatory (CO) financované americkým ministerstvem zahraničí, která byla spuštěna v květnu s cílem zachytit a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech údajně spáchaných Ruskem na Ukrajině.
Výkonný ředitel výzkumné laboratoře Nathaniel Raymond uvedl, že podle jejich zjištění Rusko a jeho stoupenci zavedli "systém filtrace" pro třídění lidí v okupovaných oblastech, což představuje "mimořádnou situaci v oblasti lidských práv". Podle Raymonda není známo, kolik civilistů prošlo nebo je stále drženo v těchto jednadvaceti místech.
Mezi identifikovanými místy je i vězeňský komplex u Olenivky, kde bylo 29. července při výbuchu údajně zabito 53 ukrajinských válečných zajatců. Výzkumníci z Yaleovy univerzity nově identifikovali narušenou půdu odpovídající jednotlivým nebo hromadným hrobům.
K tomuto narušení půdy zřejmě došlo už v dubnu, uvádí se ve zprávě, jež se shoduje s výpovědí bývalého vězně, který uvedl, že zhruba v té době byli zadržení nuceni kopat hroby.
Ačkoli výzkumníci nedospěli k žádnému závěru ohledně osudu ukrajinských válečných zajatců ve věznici, potvrdili také, že další známky narušení půdy na jiných místech areálu byly zachyceny už 27. července, tedy ještě před výbuchem v Olenivce.
Ukrajinští představitelé opakovaně obvinili Rusko z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá "speciální vojenskou operací", úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.
Ruské velvyslanectví ve Washingtonu v červenci uvedlo, že americká tvrzení o zadržování Ukrajinců v okupovaných oblastech jsou pokusem o rozdmýchání "rusofobie" a očerňování ruských ozbrojených sil.
Zpráva vědců Yaleovy univerzity se zaměřila na Doněckou oblast, kde Rusko a jeho zástupná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) v březnu ovládly většinu města Mariupol. Starosta města v dubnu uvedl, že asi 40.000 civilistů z města bylo násilně přesunuto na území kontrolované Ruskem nebo odvezeno do Ruska.
Zpráva popisuje systém, na jehož základě jsou civilisté z oblastí postižených konfliktem převáženi do zmíněných středisek, kde jsou registrováni a vyslýcháni, než jsou buď propuštěni, drženi ve vazbě, nebo převezeni do Ruska.
Výzkumníci z nejméně pěti nezávislých zdrojů ověřili existenci 21 podobných míst a domnívají se, že součástí tohoto systému je nejméně sedm dalších míst, jejichž existenci se podaří postupně potvrdit, dodal Raymond.
Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ve svém prohlášení znovu vyzvalo Rusko, aby zastavilo všechny filtrační operace a nucené deportace a umožnilo přístup nezávislým pozorovatelům.
"Prezident Vladimir Putin a jeho vláda se nebudou moci beztrestně dopouštět tohoto přetrvávajícího zneužívání. Musí být pohnáni k odpovědnosti a Spojené státy a naši partneři nebudou mlčet," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Halina Pawlowská se předloni ocitla na nemocničním lůžku, ale až nyní vychází najevo, jak vážné to s ní tehdy doopravdy bylo. Úspěšná spisovatelka prozradila, že se jednalo o kolaps. Nešlo navíc jen o jeden zdravotní problém.
Štěpán Kozub myslí na své fanoušky, což potvrdilo jeho obsáhlé vyjádření z tohoto týdne. Některé příznivce ale mohlo zaskočit, že se herec zmiňuje o náročném životním období. Děje se u něj snad něco podstatného?
Policie zásadním způsobem pokročila s případem středeční vraždy cizince v Praze. Obětí je údajně vlivný izraelský podnikatel. Pražská mordparta ve čtvrtek zadržela podezřelého muže. Další informace nejsou v tuto chvíli k dispozici.
Celé Česko od loňska drží palce Laďce Něrgešové, která svádí náročný boj s vážným onemocněním. Lidé přitom až do těchto červnových dní netušili, že stejný zdravotní problém připravil o život její maminku.
Daniel Krejčík potvrdil rozvod s partnerem Jiřím a k okolnostem konce vztahu obsáhle promluvil. Nikoho tak nemohlo překvapit, že i ředitel základky v Olomouci se rozhodl vyjádřit. Na žádné osobní útoky či jiné výpady ale nedošlo.
Policie dosáhla zásadního pokroku ve vyšetřování nálezu části lidského těla na Sokolovsku. V případu probíhalo rozsáhlé pátrání, ještě ve čtvrtek pak došlo k zadržení podezřelé osoby. Veřejnosti podle policistů nehrozí žádné nebezpečí.
Michaela Ochotská a Lukáš Rosol netvoří pár už mnoho let, přesto se jejich manželství v poslední době opět přetřásá. Důvodem je soudní spor a také vystoupení bývalé moderátorky v jednom podcastu. Její slova ale mohla někoho překvapit.
Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
První červnový a tím pádem i ryze letní víkend klepe na dveře. Rozhodně ale nebude tropický. Nejtepleji bude v neděli na jihu Moravy, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I ve volných dnech ale může zapršet.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Pražské oddělení vražd od středy vyšetřuje případ s přesahem do zahraničí. V hlavním městě byl totiž zavražděn úspěšný izraelský podnikatel. Kriminalisté už mají potvrzeno, že se na úmrtí byznysmena z oblasti hazardu podílela jiná osoba, po které se pátrá.