Po prvním summitu Evropského politického společenství, který se ve čtvrtek konal v Praze, vládla mezi evropskými lídry euforická nálada, nicméně dlouhodobé napětí mezi některými účastníky neskončilo, píše server Politico. Podle agentury AP byl ústřední postavou schůzky na Pražském hradě francouzský prezident Emmanuel Macron.
"Vidina další diskuzní platformy, která přivede k jednomu stolu 40 evropských lídrů, vzbuzovala v mnohých skepsi, ale politici měli ve čtvrtek řadu důvodů k optimismu," píše Politico. Summit znamenal sblížení Francie a Británie, když britská premiérka Liz Trussová potvrdila, že francouzský prezident Macron je opravdu přítel.
Britská stanice BBC na svých internetových stránkách píše, že rozhodnutí britské premiérky zúčastnit se summitu by mohlo znamenat novou fázi v postbrexitových vztazích Londýna s EU i vzhledem k tomu, že se s Macronem dohodla na jejich další společné schůzce.
K jednání o míru dvakrát zasedli představitelé Ázerbájdžánu a Arménie, zemí, mezi kterými se konflikt na hranici táhne desítky let.
Nicméně za fasádou nadšení podle serveru Politico probublávaly spory a napětí. Ukazovala se nejednotnost ohledně řešení evropské energetické krize a Turecko a Řecko odešly ze schůzky naštvané. Vrcholné setkání také kromě vágních Macronových příslibů o pokračující vojenské a finanční pomoci nepřineslo nic zásadně nového pro Ukrajinu čelící ruské agresi.
Politico připomíná, že v minulosti se myšlenka podobná Evropskému politickému společenství objevovala v různých podobách, ale vždy vyprchala. Záměrem nové platformy je zaměřit se na to, co země spojuje a podle BBC je takovým novým impulzem pro spolupráci nad rámec evropské sedmadvacítky ruská invaze na Ukrajinu. Nicméně Politico i tak podotýká, že mnozí se stále ptají po smyslu takového projektu a o nákladech na něj, když už existují fóra jako G7 nebo G20. A například činitelé z Británie, která by měla pořádat čtvrtý summit společenství, jeho existence podle BBC nechává spíše chladnými a dávají najevo, že platformu opustí, pokud se vyvine nežádoucím směrem.
Do budoucna bude pro Evropské politické společenství (EPC) výzvou, jak o sobě přesvědčit zájemce o členství v Evropské unii, zejména země západního Balkánu a dokonce Ukrajinu, kteří se co nejrychleji chtějí připojit k EU, a místo v EPC je neuspokojí, píše Politico.
Agentura AP summit hodnotí jako úspěch pro Macrona, který s myšlenkou Evropského společenství před několika měsíci přišel. V Praze pokračoval v diplomatickém aktivismu, když se snažil o nápravu vztahů s Británií a usiloval o uvolnění napětí mezi Tureckem, Arménií a Ázerbájdžánem nebo Srbskem a Kosovem. Macron se od svého prvního zvolení do prezidentského úřadu v roce 2017 při každé příležitosti snaží hrát klíčovou roli v globální diplomacii. Když byl do Elysejského paláce zvolen i na druhé funkční období, jeho pozice klíčového hráče v Evropě se upevnila, píše AP. Je to tak i kvůli tomu, že německý kancléř Olaf Scholz je stále poněkud nováčkem ve své funkci, do které nastoupil před necelým rokem po dlouhém období vlády Angely Merkelové.
Zdeněk Troška je sice ve filmařském důchodu, ale před časem si chtěl splnit jeden sen a uspořádat akci v největší české hale. Ze zdravotních důvodu ji následně zrušil. Nyní nad show vynesl definitivní verdikt.
I Helena Vondráčková vstoupila do nového kalendářního roku, v jehož polovině oslaví 79. narozeniny. Přestože by si mohla užívat zaslouženého důchodu, má už dokonce plány na příští rok. Není divu, vždyť legendární zpěvačka udivuje neuvěřitelnou vitalitou.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Česko v uplynulých dnech oběhla smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Rodina nyní zveřejnila parte, z něhož například vyplývá, jak to bude s posledním rozloučením.
Osud nemocného režiséra Jiřího Adamce se kvůli napjatým vztahům v jeho rodině ocitl v rukou soudu, jenž rozhodoval o tom, kdo bude opatrovníkem. Padlo klíčové, ale svým způsobem překvapivé rozhodnutí. Příbuzní filmaře totiž neuspěli.
Policie se v rámci vyšetřování pondělní tragické střelby na úřadě v Chřibské na Děčínsku nadále zaměřuje na osobu zesnulého pachatele. Podle nejnovějších zjištění měl doma další zbraně, během útoku vystřelil zhruba stokrát. Zavraždil jednu osobu, šest lidí utrpělo zranění.
Nový kalendářní rok se sice stále teprve rozbíhá, ale v šoubyznyse už došlo nejméně na jeden třaskavý rozchod. Rozpad manželství potvrdili Linda Rybová a David Prachař. Agáta Hanychová s jeho synem v minulosti tvořila pár a možná i proto si řekla, že se k celé záležitosti vyjádří.
Princ Harry i v roce 2026 pokračuje v sérii právních bitev s britskými médii, ačkoliv již několik let žije ve Spojených státech amerických. Nynější spor se týká i dalších celebrit, nařčením čelí vydavatel deníku Daily Mail. O případu informovala stanice BBC.
Nedávno odpečetěné soudní dokumenty vnesly nečekané světlo do soukromí dvou největších hvězd současnosti. Textové zprávy mezi herečkou Blake Lively a zpěvačkou Taylor Swift z prosince 2024 odhalují, jak hluboce ovlivnila právní bitva Lively s režisérem Justinem Baldonim jejich dlouholeté přátelství. Intimní výměna názorů ukazuje na krizi důvěry a proměnu v jejich komunikaci.
Taylor Swift dnes opět přepsala dějiny hudebního průmyslu. Ve svých 36 letech se stala nejmladší ženou v historii, která byla uvedena do prestižní Síně slávy písničkářů (Songwriters Hall of Fame). Tato zpráva byla oficiálně oznámena ve Spojených státech s tím, že slavnostní ceremoniál proběhne 11. června 2026 v New Yorku.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.