Útok na dvojčata byl "stejný strategický šok", jako covid, míní expert

Důsledky útoků jsou podle něj navíc dodnes zřejmé v posílených bezpečnostních opatřeních, jako je třeba omezování osobní svobody. Procházka to řekl v rozhovoru s ČTK. Od útoku na "dvojčata" dnes uplynulo 20 let. Centrum funguje pod brněnskou Univerzitou obrany.

Procházka před dvaceti lety pracoval v Ústavu strategických studií Vojenské akademie v Brně, dnes Univerzity obrany. Pracoviště se zabývalo mimo jiné i otázkami spojenými s hodnocením bezpečnostního prostředí a vojenskými návaznostmi. "Nepamatuji si, že bych se do té doby v odborné literatuře nebo analytických studiích setkal se scénářem, který by predikoval obdobnou krizovou situaci. Z mého pohledu se jednalo o strategický šok," uvedl Procházka.

Pokud podle něj není taková situace předvídána a není promítnuta do systému krizového plánování, lidé na ni nejsou dostatečně připraveni. Takže rozhodování a konání jsou zhoršené a zatížené chybami, protože jsou přijímána především adhoc opatření a využívána neodzkoušená řešení. "Rozhodovací proces je prostě zatížen nejistotou a neúplnými informacemi. Nakonec situaci s covidem lze do jisté míry považovat za velmi podobný strategický šok a víme, jak obtížné je nalézt účinná řešení," uvedl Procházka.

Tradiční slabinou podle něj byla účinná komunikace s veřejností. Řešení situace ale podle něj ukázalo i některé mezery v připravenosti na podobné situace i v dalších oblastech - v legislativní, organizační, materiálního vybavení policie a armády i ve schopnostech různých systémů vzájemně spolupracovat.

Opatření krizového řízení v Česku pak podle něj kopírovala přístupy ve všech západních zemích. Okamžitá opatření směřovala především k zajištění větší bezpečnosti na letištích, posílení ochrany prvků kritické infrastruktury, vládních institucí a podobně. Kromě okamžitých opatření ale byla podle něj přijata i celá řada dlouhodobých systémových kroků, která v krizovém řízení platí dosud. Procházka uvedl, že jedna z významných záležitostí se dotkla například ochrany společného aliančního vzdušného prostoru a rozhodování o použití vojenských prostředků v případě zneužití civilního letadla k teroristickým účelům.

Z dnešního pohledu je podle něj zřejmé, že se svět po 11. září změnil. "Ta nejzásadnější věc je, že platíme stále větší a větší cenu za naši bezpečnost. Tuto cenu nelze vyjádřit z pohledu finančního, ale v podobě stále významnějšího omezování naší osobní svobody," řekl Procházka. V tomto ohledu se výrazně posunul rozvoj a využití nových technologií především v biometrii a dalších metodách identifikace jednotlivců. Zvýšené možnosti také nabízí monitorování všech druhů komunikace, ať na sociálních sítích, tak i v sítích mobilních operátorů.

"Všude přítomné kamerové systémy mě osobně občas znepokojují, i když jejich užitečnost nelze popřít. Až neuvěřitelně dnes působí například záběry ve filmech ze 70. a 80. let minulého století, kdy se lidé na letištích pohybovali v podstatě volně, bez kontrol. Člověk si až povzdechne, jak to byla tenkrát uvolněná doba, i když samozřejmě terorismus se projevoval i tenkrát," uvedl Procházka.