V běloruském referendu prošly změny ústavy umožňující umístění jaderných zbraní

Podle běloruské centrální volební komise pro změny ústavy hlasovalo 65,2 procenta účastníků. Běloruská opozice hlasování již dříve prohlásila za nezákonné. Opoziční představitelé také voliče vybídli, aby znehodnotili lístky na nichž byla jediná otázka: "Souhlasíte se změnami ústavy Běloruské republiky a jejími doplněními?"

Podle nové ústavy bude moci jedna a táž osoba zastávat úřad prezidenta maximálně po dobu dvou funkčních období. Lukašenka, který vládne od roku 1994, se ale toto pravidlo týkat nebude. Norma totiž vstoupí v účinnost až v den nástupu do funkce nově zvoleného prezidenta. Tímto způsobem se Lukašenkovi bude jeho působení počítat od nuly, až mu v roce 2025 vyprší současný mandát.

Díky změnám ústavy by se na běloruském území mohly objevit jaderné zbraně poprvé od doby, kdy se jich země po rozpadu Sovětského svazu vzdala. To podle Reuters zvyšuje sázky v době, kdy Lukašenko stojí za invazí ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu.

Běloruský lídr v neděli v jedné z volebních místnosti řekl, že by mohl požádat Rusko, aby Bělorusku vrátilo jaderné zbraně. "Pokud vy (Západ) umístíte jaderné zbraně do Polska nebo Litvy, k našim hranicím, pak se obrátím na Putina, aby mi bez jakýchkoli podmínek vrátil jaderné zbraně, které jsem odevzdal," řekl Lukašenko.

Referendum vyvolalo v nejméně 12 městech demonstrace proti invazi na Ukrajinu. Podle lidskoprávního centra Vjasna bylo v neděli zadrženo přes 500 účastníků protestů. V metropoli Minsku lidé pochodovali s ukrajinskými vlajkami a pokládali květiny před budovu ukrajinského velvyslanectví.

Bělorusy vyzvala k tomu, aby hlasování využili k protestu proti invazi, i vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.