V Česku vzrostl počet případů infekce tasemnicí, nákaza se šíří i z lesního ovoce

Na tiskové konferenci o tom dnes informovali zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a infektolog František Stejskal. Parazit se do lidského těla může dostat například při konzumaci lesního ovoce infikovaného liščími výkaly.

Příznaky onemocnění se u lidí mohou projevit po pěti až 15 letech po infekci. "Příznaky, které se objeví, jsou velice nespecifické, může se objevit únava, nespecifické bolesti břicha, zvýšené teploty," popsal Stejskal. V naprosté většině případů má podle něj parazit ložiska v játrech, může ale napadnout i další orgány, například plíce či mozek. Nemoc lze odhalit CT vyšetřením a odběrem specifických protilátek v krvi.

Od roku 2012 podle Stejskala lékaři z Fakultní nemocnice Bulovka a infekčního oddělení Krajské nemocnice Liberec sledují 22 pacientů s echinokokózou, celkově je podle něj v Česku mezi 40 a 50 pacienty. Podle Jiří Froňka, přednosty Kliniky transplantační chirurgie IKEM, je ale pacientů pravděpodobně více, u některých není onemocnění odhaleno, případně může být zaměněno za nezhoubné nádory jater.

Případy nákazy tasemnicí u zvířat registruje i Státní veterinární správa, loni vyšetřila 2758 uhynulých zvířat, tasemnici potvrdila u 645 vzorků. Nejčastěji vyšetřuje lišky. Masožravé šelmy jsou definitivním hostitelem parazita, člověk je mezihostitelem. Výskyt echinokokózy je podle Anety Pierzynové ze Státní veterinární správy dlouhodobě prokazován ve všech krajích kromě Prahy.

Onemocnění mohou přenášet i domácí zvířata, podle odborníků je proto důležité je pravidelně odčervovat, zvlášť pokud často chodí do lesa nebo loví hlodavce či právě lišky.

Prevencí infekce je dodržování hygieny, mytí rukou teplou vodou a mýdlem před manipulací s jídlem a po kontaktu se psem nebo kočkou. Volně rostoucí posbíranou zeleninu či ovoce je třeba pečlivě omýt nebo uvařit. Vajíčka tasemnice se ničí varem, ale ne zmrazením.

Onemocnění se léčí podáváním protiparazitických léků nebo operací. Infekce může vést až k odstranění části jater či jejich transplantaci. Podle Froňka bývá postižení jater u echinokokózy rozsáhlé, parazit může prorůstat i do okolních orgánů.