V Česku zejména po útoku Hamásu přibylo projevů antisemitismu

Naprostá většina antisemitských projevů, konkrétně až 98 procent, se vyskytovala na internetu, zejména na sociálních sítích. Podle federace se šířily hlavně nenávistné příspěvky pocházející od zahraničních účtů. K nárůstu projevů však došlo i na veřejnosti, například na protestech.

Předseda FŽO Petr Papoušek řekl, že v ČR roste množství adresných projevů antisemitismu, avšak jen zřídka dochází k fyzickým útokům. "Počet případů verbálního násilí, výhrůžek a incidentů namířených proti konkrétní osobě anebo instituci narůstá. Je zřejmé, že se zvyšuje počet cílené agrese. Převážná většina incidentů však nemá násilný charakter," řekl podle ČT24.

Podle federace se objevují i projevy nového antisemitismu, které jsou namířené proti státu Izrael. Jejich počet meziročně stoupl o 208 procent, z celkového počtu tvořili zhruba třetinu.

"Bezprostředně po útocích Hamásu v první a druhý den došlo k bezprecedentnímu nárůstu antisemitismu na celém světě. Všechny instituce, které monitorují antisemitismus, se shodují, že po 7. říjnu začala největší vlna protižidovské nenávisti od konce druhé světové války a tento trend, se projevil u nás," sdělil Papoušek.

Nejčastějším zdrojem antisemitských projevů byly dezinformační platformy, které jsou velmi často proruského charakteru, navázané na protisystémová hnutí a čerpají z extremistických ideologií.

Ve výroční zprávy se nicméně uvádí, že z hlediska fyzické bezpečnosti je Česko i nadále bezpečnou krajinou pro židovskou komunitu.