V demokratických státech lidé věří vládám a médiím čím dál méně

Vyplývá to z celosvětového výzkumu Barometr důvěry globální komunikační agentury Edelman. Projekt 22 let zkoumá důvěru veřejnosti po celém světě k vládám, byznysu, neziskovým organizacím a médiím.

Letošní výzkum ukázal pád důvěry ve vlády a média a zároveň narůstající vliv byznysové sféry. Především díky její roli při vývoji a výzkumu vakcín a schopnosti přizpůsobit se změnám na trhu práce. V 16 zemích z 27 stoupla i důvěra v nevládní neziskové organizace.

Podle agentury Edelman se výsledky dají označit jako kolaps důvěry. Způsobil ho zejména strach ze ztráty zaměstnání (85 procent), z klimatických změn (75 procent), kyberútoků (71 procent), ztráty občanských svobod (65 procent) a z předsudků a rasismu (57 procent).

Výjimky ve výzkumu tvoří jen autokracie jako Čína nebo Spojené arabské emiráty, kde důvěra v instituce naopak stoupá. "Vzhledem k tomu, že je v těchto zemích extrémně omezena svoboda tisku a diskuzí na sociálních médiích a lidé tak nemají přístup k jiným názorům, nelze výsledky z demokratických a nedemokratických států úplně srovnávat," komentoval výsledky výzkumu partner české PR agentury AMI Communications Jan Kučmáš.

Nedůvěra podle průzkumu ohrožuje sociální stabilitu, lidé se obávají, že vlády kvůli volbám a média kvůli čtenosti podporují dezinformace a snahy o rozdělení společnosti. Na druhé straně se zase firmy a neziskové organizace ocitají pod tlakem, aby řešily sociální problémy, které překračují jejich možnosti. Klíčem k sociální stabilitě je však obnovení důvěry, vyplývá z něj. "Jak ukazuje výzkum, musí elity demokratických společností, tedy především vlády, s veřejností víc komunikovat a vysvětlovat jí své kroky. A to zvláště občanům, kteří tolik nesledují tradiční média," dodal Kučmáš.

Přestože rozvinuté země napumpovaly do svých ekonomik kvůli covidu miliony dolarů, nedokázaly v obyvatelích vzbudit pocit důvěry. Ti podle průzkumu přestávají věřit, že se jim nebo jejich rodinám v příštích pěti letech povede lépe. Důvěra lidí v brzké zlepšení ekonomické situace je v devíti ze 27 zemí na historickém minimu, v Japonsku tomu věří jen 15 procent dotazovaných, ve Francii 18 procent, v Německu 22 procent.

Důvěra podle výzkumu však souvisí i s příjmovou hladinou, čím mají lidé méně peněz, tím méně důvěřují. Výraznou roli hraje informovanost, pokud i lidé s nižšími příjmy čtou hodnověrné zdroje informací a kontrolují si je z několika stran, jejich důvěra v instituce je vyšší než u těch bohatších bez zájmu o informace.

Výzkum se konal v roce 2021 ve 28 zemích světa a zúčastnilo se ho více než 36.000 respondentů. V každé zemi na otázky odpovídalo minimálně 1500 lidí.