V Madridu začíná třídenní summit NATO, bude řešit ruskou invazi na Ukrajinu

Krátce po 15:00 do dějiště summitu přiletěl americký prezident Joe Biden, který se do Madridu podobně jako někteří další účastníci přesouval z vrcholné schůzky skupiny G7 v Německu. Českou republiku bude ve španělské metropoli do čtvrtka zastupovat premiér Petr Fiala (ODS), který odpoledne odlétal společně s ministry zahraničí a obrany Janem Lipavským a Janou Černochovou.

Summit NATO začíná po více než čtyřech měsících bojů na Ukrajině, jejíž města v posledních dnech čelí zesílenému bombardování ruské armády. V pondělí například Rusové v Kremenčuku zabili nejméně 20 lidí, když jejich střela zasáhla místní obchodní centrum plné nakupujících.

Lídři G7 útok označili za další ruský válečný zločin a vyhlašovali, že vývoj jen upevní podporu Ukrajiny. Světová média nicméně v posledních dnech mluví o tom, že v jednotě západní koalice stojící proti Rusku se začínají objevovat trhliny a že zachování této jednoty bude jednou z hlavních výzev summitu NATO. Za další klíčové otázky označuje zpravodajská společnost BBC ochranu Pobaltí, navyšování výdajů na obranu či odblokování přijímacího procesu se Švédskem a Finskem.

"Pod jednotou ukazovanou navenek jsou na tomto summitu zjevně jisté ošemetné body, které bude nutné překonat," píše zpravodaj BBC Frank Gardner.

Summit v Madridu bude transformačním pro budoucnost NATO, uvedl Stoltenberg

Summit Severoatlantické aliance v Madridu bude transformačním pro budoucnost NATO, uvedl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg před dnešním začátkem vrcholné schůzky. Aliance během třídenního setkání lídrů členských zemí projedná nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měla by pokročit v rokování o nových členech, uvedl Stoltenberg. Aliance by se podle něj také měla přihlásit k závazku snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí o 45 procent.

"Nebude to jednoduché, ale můžeme to dokázat," řekl Stoltenberg před začátkem summitu k vůbec prvnímu konkrétnímu závazku aliance v boji proti klimatickým změnám. Podle zdrojů obeznámených s přípravou alianční strategie na příští desetiletí se má závazek naplňovat především zvyšováním energetické účinnosti rozsáhlé centrály NATO v Bruselu či jejích dalších budov v Evropě. Stoltenberg dnes připustil, že do budoucna může vojenská organizace například začít využívat bojová vozidla na alternativní pohon či další "zelenou" vojenskou techniku. Klíčový je podle něj fakt, že všechny alianční země se samy zavázaly snižovat emise, což může přispět ke splnění celkového cíle. Do poloviny století by NATO mělo být klimaticky neutrální, dodal šéf aliance.

Stoltenberg poděkoval Španělsku za organizaci summitu a připomněl jeho angažmá a investice do obranné aliance. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze, který je hostitelem summitu, bude jeho zásadním tématem rozšíření o Švédsko a Finsko, které se dříve nebo později stanou součástí NATO. Dvě severské země o vstup do aliance požádaly pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, jejich členství ale odmítá schválit Turecko, podle kterého na svém území tolerují kurdské teroristické organizace.

"Doufám, že můžeme dosáhnout nějakého pokroku," prohlásil Stoltenberg s odkazem na jednání, které jej na okraj summitu čeká s lídry Turecka a skandinávských států.