Němečtí poslanci budou ve středu projednávat první a zřejmě ani zdaleka ne poslední návrh zákona o všeobecném povinném očkování proti nemoci covid-19. Skupina vládních poslanců sociální demokracie (SPD), Zelených a svobodných liberálních demokratů (FDP) navrhuje vakcinovat všechny starší 18 let a odmítače trestat pokutou.
Povinnost nechat se imunizovat by pak platila nejvýše dva roky. Již nyní ale vznikají konkurenční návrhy, které věkovou hranici zvyšují, případně povinné očkování zcela odmítají.
Německá vláda zavedení povinného očkování dlouho odmítala, názor ale nyní již bývalá konzervativní kancléřka Angela Merkelová změnila po rychlém podzimním šíření koronaviru. V prosinci, jen pár dní před odchodem z politiky, podpořila návrh svého sociálnědemokratického nástupce Olafa Scholze, který řekl, že kvůli nízké míře proočkovanosti se Německo bez povinné vakcinace neobejde. Scholz tehdy uvedl, že by chtěl všeobecnou očkovací povinnost od února, případně od března. Zdůraznil také, že konečné slovo bude mít Spolkový sněm.
Scholz povinné očkování nadále podporuje, již nyní je ale jasné, že rychlé prosazení Němce nečeká. Prozatím se povinné očkování bude týkat zdravotníků, pečovatelů a záchranářů. Pokud se k 15. březnu neprokážou očkovacím certifikátem, nebudou moci svou profesi vykonávat. Výjimku zákon, který poslanci schválili již v prosinci, uděluje jen osobám, které ze zdravotních důvodů vakcinovány být nemohou.
Skupina vládních poslanců v čele s místopředsedou sociálnědemokratické frakce Dirkem Wiesem nyní parlamentu předkládá k debatě první konkrétní návrh, jak by všeobecná očkovací povinnost mohla v Německu vypadat. Wiese v rozhovoru s agenturou DPA řekl, že téma je mimořádně citlivé, proto k němu také s kolegy přistupoval s opatrností.
"Je možné, že dosáhneme vysoké základní imunity, takže povinné očkování již nebude potřeba," řekl Wiese. Povinnost by tak podle vládních poslanců měla být omezena na jeden až dva roky. Wiese také uvedl, že aktuální studie hodnotí nyní doporučované třídávkové schéma vakcinace jako dobré k poskytnutí ochrany před těžkým průběhem covidu-19, proto by také povinnost měla vycházet ze tří dávek. "Je ale možné, že v budoucnu bude vhodné podat další posilující dávku, třeba u seniorů či chronicky nemocných. To už by ale bylo dobrovolné," dodal.
Lidem, kteří bez zdravotních důvodů povinné očkování odmítnou, bude hrozit pokuta. Její výše ještě není upřesněna, podle Wieseho by ale měla být až v řádu tisíců eur (desítky tisíc korun). Pokud pokutu lidé neuhradí, budou čelit penále podle stávajícího sankčního zákona, který jako horní hranici stanovuje 25.000 eur (611.000 korun). Wiese s kolegy ale nechtějí uplatňovat institut takzvané donucovací vazby, kdy by odmítač očkování musel do změny názoru setrvat ve vazbě.
Jak bude případné ověřování očkovaných vypadat, známo zatím není. Zřejmě ale z časových důvodů nevznikne centrální registr, protože by to podle Wieseho neumožnilo zavést povinné očkování před nadcházející podzimní a zimní sezonou. Řešením může být kontrola přes údaje pojišťoven a obcí, která potřebná data mají.
Nepočítá se také s rychlým zavedením očkovací povinnosti, jak si Scholz přál. Návrh Wieseho a jeho kolegů počítá s platností v létě, možná až od srpna.
Zda tento návrh získá podporu zákonodárců, jasné není. Liberální poslanec a místopředseda Spolkového sněmu Wolfgang Kubicki je proti všeobecné očkovací povinnosti. V rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag řekl, že zákon zaryté odmítače k očkování nepřesvědčí a že státu naopak hrozí chaos kvůli udělování pokut a jejich následnému vymáhání, které by mohlo zatížit soudy na řadu let.
"Stát, který nedokáže prosadit to, co nařídí, bude k smíchu. A to by byla jen voda na mlýn zastánců konspirací a popíračů existence koronaviru," řekl Kubicki. Cestu k vyšší proočkovanosti proto vidí spíše v důslednější informační kampani. "Sám mám tři dávky a nechám si dát i čtvrtou, pokud to bude doporučeno. V každém případě očkování snižuje riziko hospitalizace a úmrtí na covid," řekl.
Kubicki nicméně předpokládá, že většinu v parlamentu nakonec najde očkovací povinnost pro starší 50 let, kterým podle statistik Institutu Roberta Kocha (RKI) hrozí v případě nákazy největší zdravotní komplikace. Na takovém návrhu pracuje Kubického stranický kolega Andrew Ullmann, který to považuje za zlatou střední cestu. V rozhovoru se zpravodajskou televizí n-tv ale prohlásil, že možná ani žádná očkovací povinnost nakonec nebude. "Může se stát, že varianta omikron se stane endemická, pak už bude debata o povinné imunizaci zbytečná," dodal.
Své postoje se chystá zveřejnit i konzervativní unie CDU/CSU, která je nejsilnějším opozičním uskupením v německém parlamentu.
Povinné očkování má v Německu nadále podporu většiny obyvatel. Aktuální průzkum agentury YouGov uvádí, že pro je 60 procent respondentů a proti 32 procent. Oproti prosincové anketě se podpora mírně snížila, s očkovací povinností tehdy souhlasilo 63 procent oslovených a proti jich bylo 30 procent, zbytek respondentů na věc neměl názor.
Tématu povinného očkování se věnuje i německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který před dvěma týdny k veřejné debatě pozval příznivce a odpůrce vakcinace. Prezident v diskuzi řekl, že se nebude přiklánět na žádnou stranu, aby neovlivnil práci zákonodárců, ostře se ale ohradil proti tvrzením některých kritiků karanténních opatření, že v Německu panuje koronavirová diktatura.
Pověst slavných osobností může někdy utrpět bez jejich vědomí. Stačí třeba, aby se neznámí podvodníci vydávali za Helenu Vondráčkovou a vylákali z důvěřivých lidí peníze. Takový případ aktuálně řeší policisté z Královéhradeckého kraje. Informovali o tom na webu.
Hackeři v úterý úspěšně napadli profil českého premiéra Petra Fialy (ODS) na sociální síti X, kde se nakrátko objevily nepravdivé příspěvky. Případem se zabývá policie, Fiala se strážci zákona spolupracuje na vyšetření incidentu.
Luxusní hotely, prestižní developerské projekty i skrytý klub s elitní klientelou. Dokumentární film Dynastie odhaluje, jak se István Tiborcz, zeť maďarského premiéra Viktora Orbána, vyšvihl mezi nejbohatší muže země. Klíčovou roli v jeho podnikatelském vzestupu sehrály veřejné zakázky a vazby na státní instituce. Investigativní novináři z několika redakcí přinášejí detailní obraz systému, v němž moc a byznys splývají v jedno. S jedním z autorů snímku jsme mluvili o tom, co všechno zjistili – a proč právě teď jejich práce rezonuje i za hranicemi Maďarska.
Evu Burešovou zasáhla v neděli večer zpráva o úmrtí Aničky Slováčkové v nezáviděníhodné situaci. Nacházela se totiž před televizními kamerami, které zachytily smutek v její tváři. Eva se pak v pondělí vyjádřila k odchodu kamarádky i na sociální síti.
Přes den už sice teploty po uplynulém víkendu rostou, ale zima ještě stále vystrkuje růžky. Během následující noci klesnou minima až na -5 °C. Platí proto výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před mrazem ve vegetačním období.
Jsou to dva dny, co na věčnost odešla Anička Slováčková, která statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smutná zpráva zasáhla celou zemi, během pondělí spontánně vzniklo pietní místo u pražského domu jejích rodičů, tedy Felixe Slováčka a Dády Patrasové.
Víra v dezinformace nebo konspirační teorie je rozšířený jev, který může mít různé příčiny. Patří mezi ně mimo jiné ztráta důvěry ve veřejné instituce či média, ale také přirozené psychologické faktory, jako je strach, potřeba jistoty nebo přesvědčení o vlastní výjimečnosti.
Zdrcený Felix Slováček v neděli večer rozesmutnil Česko, když potvrdil, že jeho milovaná dcera Anička po dlouhém a statečném boji se zákeřnou rakovinou odešla na věčnost. Bolest, jakou si neumíme představit, po necelém dni rozhodně neodezněla. Spíše se znásobila.
Policie v Plzni vyšetřuje od noci z pondělí na úterý případ pokusu o vraždu a následné sebevraždy. Ke konfliktu došlo mezi rodinnými příslušníky. Muž zemřel, žena skončila v nemocnici.
Mirai Navrátil se v poslední době ocitá v situacích, kdy se jiní lidé dostávají do křížku se zákonem. Stačí si vzpomenout na loňské napadení zpěváka v Hradci Králové. Nyní byl frontman jedné z nejpopulárnějších českých kapel okraden.
Poslední rozloučení bude jednou velkou připomínkou toho, kým byla zesnulá Anička Slováčková. Půjde samozřejmě o smutné chvíle, ale svým způsobem i o oslavu jejího krátkého života. Kdy a kde se obřad uskuteční, to zatím není jasné. Existuje ale osoba, která tuší, jak bude pohřeb vypadat.
Až do konce dubna a i do úvodních květnových dnů vidí meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Očekává se, že teploty nejprve den ode dne porostou, ale v druhé polovině měsíce se trend otočí.