V noci se vyspíme o hodinu méně. Čas se změní na letní

Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku. Svůj původní účel, tedy úsporu energií, navíc už neplní, proto se měl podle dřívějších plánů čas loni ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale zatím zrušení střídání času odložilo.

Změna času  se dotkne především dopravců, například několika vlaků Českých drah. "Kvůli chybějícím 60 minutám se „zpozdí“ šest nočních dálkových vlaků Českých drah, které budou tou dobou na své trase. České dráhy se budou snažit vzniklé zpoždění snížit například zkrácením pobytu vlaků ve stanicích," uvedl v tiskové zprávě Petr Pošta z tiskové oddělení.

"Ve stanicích Bohumín a Břeclav ale bude zachován přechod vozů mezi jednotlivými nočními vlaky a budou tak zabezpečena všechna přímá noční spojení. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože všechny vyrážejí na svou trasu až po přechodu na letní čas," dodal.

V českých zemích byl letní čas poprvé zavedený v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl až v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce.

K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.