V okolí Kyjeva podle úřadů zahynulo od začátku invaze přes 720 civilistů

"Počet nalezených a ohledaných těl mrtvých civilistů v Kyjevské oblasti v důsledku ruské agrese je již vyšší než 720, dalších více než 200 osob je považováno za pohřešované," citovalo ministerstvo vnitra policejního náčelníka Kyjevské oblasti Andrije Něbytova.

Ministerstvo dále uvedlo, že od začátku války bylo oblasti kolem ukrajinského hlavního města ohlášeno přes 3000 trestných činů spáchaných ruskými vojáky, z nichž zhruba polovina údajně naplňuje skutkovou podstatu válečných zločinů. Ukrajinští policisté zaznamenali také 150 případů rabování a s 35 osobami zahájili trestní řízení pro podezření z kolaborace s ruskými okupanty. Pět lidí bylo již obviněno.

Starosta města Buča, kde se po dobu přítomnosti ruských okupačních vojsk odehrávaly jedny z největších dosud známých masakrů ukrajinského obyvatelstva, Anatolij Fedoruk v úterý informoval, že úřady dosud objevily těla 403 lidí. Ukrajinská generální prokuratura podle agentury AP uvedla, že ve sklepě domu v obci Ševčenkove severovýchodně od Kyjeva bylo nalezeno šest zavražděných civilistů.

Ruská armáda ovládala části Kyjevské oblasti od začátku invaze 24. února. Na přelomu března a dubna ji po značných vojenských ztrátách vyklidila.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.