V prezidentských volbách na Tchaj-wanu vyhrál William Laj

V sobotu se stal vítězem prezidentských voleb na Tchaj-wanu Laj Čching-te, kandidát vládní Demokratické pokrokové strany (DPP). Ústřední volební komise dosud spočítala 99 % hlasů, přičemž Laj získal 40,1 % hlasů voličů.

Jeho hlavní konkurent Chou Jou-i z konzervativní nacionalistické strany Kuomintang (KMT) získal 33,4 % hlasů, zatímco kandidát Tchajwanské lidové strany (TPP), Kche Wen-če, obdržel podporu 26,5 % voličů.

Laj, současný viceprezident známý též jako William Lai na Západě, zajistil straně DPP třetí funkční období, což ji činí první stranou s tímto úspěchem od zavedení přímých prezidentských voleb v roce 1996.

Předvolební atmosféru ovlivnilo napětí s Čínou, která má největší obavy z vládnoucí DPP, prosazující nezávislost. Čína opakovaně hrozila vojenským zásahem k obnovení kontroly nad Tchaj-wanem.

Čínská armáda v pátek oznámila, že zničí veškeré pokusy o prosazování nezávislosti Tchaj-wanu. Mluvčí čínského ministerstva obrany Čang Siao-kang prohlásil, že "čínská Lidová osvobozovací armáda (PLA) si stále udržuje vysokou míru ostražitosti a přijme veškerá nezbytná opatření k rázné likvidaci jakýchkoli snah o nezávislost Tchaj-wanu."

Čang Siao-kang obvinil vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) na Tchaj-wanu, že svými nákupy zbraní od USA tlačí tento ostrov k nebezpečným podmínkám války. Volby na Tchaj-wanu sleduje celý svět, neboť vítěz bude vést tento strategicky významný ostrov, který hraje klíčovou roli v oblasti výroby polovodičů, upozorňuje AFP.

Oficiální název Tchaj-wanu je Čínská republika a stejně jako Čínská lidová republika na pevnině se oba státní útvary považují za jediného reprezentanta Číny. Rozešly se během občanské války, v níž v roce 1949 na pevnině zvítězili komunisté. Poražený Kuomintang se uchýlil na Tchaj-wan.

Prezident USA Harry Truman vysláním sedmé flotily k ostrovu znemožnil komunistům obsadit ho. Kuomintang byl na Tchaj-wanu jedinou povolenou stranou až do konce 80. let. Demokratický systém více politických stran se tam prosadil až v roce 1991, kdy se uskutečnily první svobodné prezidentské volby.

Tchaj-wan byl po skončení občanské války zároveň jediným reprezentantem Číny v OSN. Teprve v roce 1971 Valné shromáždění OSN odhlasovalo, že zástupcem Číny je Peking. Většina zemí poté své oficiální diplomatické zastoupení přesunula do ČLR. Peking ostrov považuje za 23. čínskou provincii a součást svého území.

Od roku 1988 se tchajwanská vláda na mezinárodní scéně přiklonila k " diplomacii šekové knížky " (ekonomická podpora výměnou za diplomatické uznání). Do roku 1995 navázala diplomatické styky s 29 zeměmi, dnes jich má už jen 12 (včetně Vatikánu) ze 193 členských zemí OSN. Desítky dalších států udržují kontakty na neoficiální úrovni.