V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem

Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Na dnešním Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.

"Čtrnáct procent firem hodlá zaměstnance přijímat a 29 procent neví," řekl dále Daněk. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že 50 procent firem očekává v roce 2023 pokles tržeb.

Řada firem podle Daňka kvůli zdražení energií omezila výrobu, například skláři, huťaři, porcelánky, pekaři, výrobci potravin. Dosavadní vládní pomoc velkým firmám, které mají přes 250 zaměstnanců, označil za marginální. "Pro velké firmy je vyčleněno 30 miliard korun, ale jen Třinecké železárny potřebují pět miliard korun," řekl s tím, že v jiných zemích jsou podpory podnikům daleko masivnější.

Jako příklad uvedl podporu Německa na stabilizaci cen energií ve výši až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) nebo podporu v Polsku podnikům ve výši 250 miliard korun. "Většina zemí v EU velmi výrazněji pomáhá zejména velkým firmám. Dochází tak k tvrdému rozkolísání rovnováhy a Česká republika ztrácí konkurenceschopnost, a to v době chladnutí poptávky," řekl Daněk.

Fixaci cen energií by jako vládní pomoc podle průzkumu upřednostnilo 86 procent firem. Pro roky 2023 má přitom zafixované ceny elektřiny 43 procent a ceny plynu polovina respondentů průzkumu. "Přes 40 procent firem již letos zaznamenalo meziroční zvýšení nákladů na elektřinu více než o 100 procent," uvedl Daněk.

Doplnil, že situace s cenami energií se nyní zdá stabilizovaná, ale jde o stabilizaci na velmi vysokých úrovních. Prioritně je růst cen energií podle Daňkova vyjádření pro ČTK dán nezodpovědnou politikou zelených v Německu a zavíráním tamních jaderných elektráren. "Ruská federace to válečným konfliktem jenom urychlila a vyeskalovala," řekl.

Z průzkumu asociace dále vyplynulo, že náklady na materiál vzrostly letos polovině firem meziročně od nuly do 30 procent, 43 procent firem má nárůst nákladů od 30 do 50 procent a zbytek má nárůst přes 50 procent. Mzdové náklady vzrostly 43 procentům respondentů o deset až 25 procent, 36 procent firem vykázalo nárůst mzdových nákladů o pět až deset procent.

Daněk upozornil, že se stále rozevírají nůžky mezi tempem růstu průměrné mzdy a růstem produktivity práce. Odhadl, že mzda roste třiapůlkrát rychleji než produktivita práce.