V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17.200 lidí, u kterých byla jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Byla tak nečastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku v souvislosti s covidem od předloňského začátku epidemie přes 37.000 lidí.
Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76.700 lidí, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17.200 z nich. "Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent, dodala.
Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.
Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil. "Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent," upozornil vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.
Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, u mužů však dominantněji. Podle předběžných údajů byl základní příčinou úmrtí u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.
Nejvíce životů, zhruba 6000, si covid-19 za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.
Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2800 úmrtí více. "Ve věkové skupině 45–54 let byl růst dokonce více než trojnásobný," uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistika ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37.114 lidí s covidem-19. Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených počty úmrtí stejně jako počty vážně nemocných s covidem-19 v posledních týdnech klesají. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů ministerstva 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.
Jiřina Bohdalová se i v téměř 94 letech těší poměrně dobrému zdraví, může tak mít plány i na příští rok. Jeden takový odhalila v souvislosti s akcí, které se zúčastnila v botanické zahradě v Praze.
Člověk by řekl, že s Dádou Patrasovou a Felixem Slováčkem, truchlícími rodiči zesnulé Aničky Slováčkové, momentálně každý soucítí. Některé informace ale hovoří o opaku.
Jaromír Soukup před časem zmizel z televizních obrazovek, kde byl dlouhá léta prakticky nepřetržitě. Podnikání v médiích se mu ale zhroutilo. Nyní se na scénu vrací. Soukup naznačil, že už příští týden chystá comeback.
Karel Šíp si občas nebere servítky při obraně své úspěšné televizní talk show Všechnopárty. Aktuálně se popasoval s kritikou, že počet mužských hostů převažuje nad počtem žen v pořadu.
Rozsáhlý požár vypukl ve středu večer v Ostravě-Přívoze, kde hořela budova dříve populárního bistra. Panovaly přitom obavy, že se uvnitř mohou nacházet lidé bez domova. To se naštěstí nepotvrdilo. Příčina události je předmětem vyšetřování.
Televizním divákům neunikly emoce Evy Burešové během nedělního přímého přenosu slovenské televizní show Let's Dance. Vyvolalo je úmrtí Anny Slováčkové po dlouhém boji s vážnou nemocí. Zazněla přitom slova, po kterých musí Burešová vysvětlovat, jaký byl její vztah se Slováčkovou.
Felix Slováček potvrdil, že rodina bude respektovat přání Anny Slováčkové, takže poslední rozloučení bude mít podobu neveřejného pohřbu v kostele. Lidé v Praze by však přece jen měli mít možnost uctít památku zesnulé herečky a zpěvačky.
Předpověď na Velikonoce by chtělo mnoho lidí znát co nejdříve. Aktuální výhled z dílny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) naznačuje, že před svátky dojde v Česku k ochlazení o několik stupňů.
Anna Slováčková byla inspirativní i tím, že se navzdory rakovině, které v neděli ve věku 29 let podlehla, snažila žít normálním životem a pokračovala v umělecké kariéře. Podle nejnovějších informací se ještě v závěru března zmiňovala spolupracovníkům o plánech na letošní léto.
Změny v celní politice oznámil ve středu americký prezident Donald Trump. Zatímco na Čínu uvalil ještě vyšší cla ve výši 125 procent, více než sedmi desítkám zemí, které projevily ochotu jednat, snížil cla na 10 procent na následujících 90 dní.
V Praze došlo ve středu odpoledne k loupežnému přepadení, při kterém bylo údajně odcizeno přes sto milionů korun. Na případ upozornil web novinky.cz. Policistům se zatím podařilo vypátrat a zajistit vozidlo. Do vyšetřování jsou zapojeni i lidé z oddělení vražd.
V posledních dnech došlo k vyostření sporu mezi generálním ředitelem Tesly Elonem Muskem a hlavním obchodním poradcem prezidenta Donalda Trumpa Peterem Navarrem. Tento konflikt vznikl v reakci na nově zavedená cla, která Trumpova administrativa uvalila.